Studie vydaná v magazínu British Journal of Sports Medicine trvala po dvanáct let, její autorský kolektiv sledoval více než 61 tisíc mužů a žen. K dispozici tak měl obsáhlý soubor dat. Dobrovolníkům a dobrovolnicím bylo od devětatřiceti do sedmdesáti let, během monitorovaného období se u 553 z nich rozvinula demence.
To však nebylo stěžejním zájmem výzkumu. Jeho cílem bylo zachytit příznaky tohoto onemocnění a dát je do souvislosti se zdravotní kondicí svého vzorku. Proto muži a ženy podstupovali testy na několik kognitivních dovedností, včetně verbální a číselné paměti, rychlosti zpracování informací, tedy schopnosti identifikovat, rozlišovat, integrovat je. Vědecký kolektiv zajímala rovněž prospektivní paměť, schopnost připomenout si a vybavit informace v budoucnosti.
Z fyzické kondice se přitom autorský tým zaměřil na jeden velmi konkrétní aspekt. Zajímala ho kardiorespirační zdatnost. Představuje schopnost organismu, konkrétně oběhového a dýchacího systému, dostat do kosterních svalů kyslík. Stejně jako se dostavuje demence v pozdních fázích života, se tento typ kondice ve stáří vytrácí. Například po dosažení sedmdesátky můžeme ztrácet až dvacet procent kardiovaskulární kondice během deseti let.
I proto se studie rozhodla prověřit právě vztah mezi kardiovaskulárním stavem svých dobrovolníků a dobrovolnic a demencí.