„Dýchání se zdá být jednoduché, prosté. Jenže je formováno složitou mozkovou sítí, která je unikátní každému člověku,“ cituje studii server Business Today. Právě to otevírá dveře tomu, aby se dech využil jako zdroj informací.
Číst v mozku skrze dech
Na začátku práce, která vyšla v magazínu Current Biology, byl zájem o čich, jako o jeden z lidských smyslů. A docela prostá, ale zásadní, všímavá úvaha. U savců se informace o vůni zpracovává v mozku, hned v několika jeho oblastech, které souvisejí s pamětí, emocemi, kognitivními funkcemi, motorickými dovednostmi, řečí. „Odtud jsme došli k hypotéze: protože jsou naše mozky unikátní, jsou možná jedinečné i naše dechové vzorce,“ uvedl spoluautor studie neurobiolog Noam Sobel listu The New York Times.
Domněnku bylo třeba otestovat. Proto tým izraelského Weizmannova institutu věd vyvinul malé zařízení, nazval ho nosní holter. Dovede zaznamenávat proudění vzduchu nosem a číst z něj překvapivě mnoho informací.
„Mysleli byste, že dýchání bylo měřeno a analyzováno na všechny způsoby,“ cituje Sobela server Science Daily, „my jsme však narazili na docela novou cestu, jak na dýchání nahlížet. Považujeme to vlastně za čtení mozku.“
Jeho sebevědomá slova vycházejí z experimentu, při němž dal výzkumný tým přístroj stovce dobrovolníků a dobrovolnic, svůj dech si jím nechali monitorovat po čtyřiadvacet hodin. Zařízení se během oné doby naučilo rozpoznat jejich dechové vzorce do nejmenších detailů, zachytilo délku nádechu i výdechu, čas mezi nimi, množství vzduchu, který každou z nosních dírek projde. To vše při běžném denním provozu mužů a žen.
„Měla jsem za to, že bude obtížné identifikovat někoho při tak rozličných aktivitách, kdy každý dělá něco jiného, někdo běhá, někdo studuje, někdo odpočívá,“ líčí členka výzkumného týmu Timna Soroka. Jenže se ukázalo, že dýchací vzorce jednotlivých lidí byly tak výrazně odlišné a individuálně charakteristické, že jednotlivé muže a ženy podle nich šlo ztotožnit navzdory pestrým činnostem, jimž se věnovali. Jen na základě jejich dechu. S přesností 96,8 procenta.
Každý z nás má jedinečný dechový vzorec, který nás vyzradí tak jako otisky našich prstů, shrnuje zjištění studie server NeuroscienceNews. Je na něj spoleh, výzkumný kolektiv to na svých dobrovolnících a dobrovolnicích opakovaně ověřoval po dva roky. To mu rovněž pomohlo kvalitněji trénovat algoritmus strojového učení.
Jenže odhalení dalšího nástroje biometrické identifikace nebylo jediným produktem výzkumu. Dechový vzorec neřekne jen, kdo jste. Prozradí rovněž mnohé o vašem zdraví.