Godwinovo pravidlo: a Reductio ad Hitlerum
Do historie se zapsal tak destruktivně, že se přirovnání k Adolfu Hitlerovi v zanícených debatách používá jako rádoby finální „argument“.
Je univerzálním osočením. Zarputilé debaty k němu míří spontánní gravitační silou: „Mluvíš jako Hitler.“ K tomu, že ostré, umanuté online debaty se sunou k přirovnávání k Hitlerovi, si všiml už v roce 1990 Michael Wayne Godwin. Americký právník, spisovatel a kdysi i poradce nadace Wikimedia to zaregistroval na USENETu, systému elektronických diskusních skupin, který vznikl jako součást internetu. Onen jev nazval s nadsázkou Godwinovým zákonem.
Doslovně zní: „S narůstající délkou online diskuse se pravděpodobnost srovnání s nacisty nebo Hitlerem zvyšuje.“ V roce 2012 byl Godwinův zákon dokonce oficiálně zapsán do třetího vydání Oxfordského slovníku angličtiny.
Godwinův postřeh však nebyl originální, jev, který zaznamenal, byl totiž starší než rané doby internetu. Již o čtyřicet let dříve, v roce 1953, přišel s takzvaným Reductio ad Hitlerum americký filozof Leo Strauss. Definoval ho takto: „Rétorická chyba, která odsuzuje argument oponenta tím, že ho spojuje s Hitlerem, nacisty nebo nacismem.“
Denuncování diskuzních protivníků přirovnáním ke ztělesnění nelidskosti, tyranství, barbarství však jistojistě nečekalo až na Hitlera. Určitě ho znala i předchozí historie debat.
Kdo však byl padouchem, na nějž se odkazovalo, předtím?
