Výzkum neziskové společnosti UKactive odhalil, že na toaletě Britové prosedí za týden třikrát více času, celých 189 minut, než kolik věnují fyzickému pohybu. Plných šestadvacet procent obyvatel Velké Británie stráví cvičením týdně dokonce jen třicet minut či méně.
Studie odhalila i důvody nedostatku sportovní aktivity, dvacet procent respondentů uvedlo, že za něj může náročná práce, osmnáct procent žen a dvanáct procent mužů ukázalo prstem na rodinné povinnosti.
Organizace UKactive k tomu dodává, že nedostatek sportu může za celkem 37 tisíc úmrtí ročně a stojí stát 20 miliard liber. „Fyzická neaktivita je tichým zabijákem. Sezení může vést ke smrtelným chorobám,“ komentoval zjištění studie Muir Gray z Národní zdravotní služby.
Za pravdu mu dává rozsáhlá práce zveřejněná v elitním lékařském magazínu Lancet. Zjistila, že jednomu případu onemocnění srdce z dvaceti a jednomu předčasnému úmrtí z dvanácti by šlo zabránit, pokud by byli lidé fyzicky aktivnější. Závěry přitom autoři studie opírají o porovnávání dat o 130 tisícovkách lidí z celkem 17 zemí světa, mezi nimiž byly bohaté státy jako Švédsko a Kanada i země jako Bangladéš nebo Zimbabwe.
Výzkum doložil, že dodržovat současná doporučení ohledně fyzické aktivity, která mluví o třiceti minutách pohybu denně nebo 150 minutách týdně, se vyplácí. Riziko srdečních onemocnění snižují o dvacet procent, riziko předčasného úmrtí o osmadvacet procent. Čím delší přitom aktivita je, tím větší benefity přináší.
Vědci však současně zjistili, že fyzická aktivita rozhodně neznamená jen sport. Naše zdraví ocení pohyb, včleněný do našeho běžného režimu. Dokonce přede vším ten. „Chodit do tělocvičny je skvělé, ale můžeme tam strávit jen omezený čas,“ říká vedoucí studie Scott Lear.
Doporučuje proto chůzi pěšky místo jízdy autem, chůzi po schodech místo cesty výtahem nebo protažení se během sezení v kanceláři. „Každých dvacet třicet minut se zvedněte a projděte se. Je to prospěšné. Já na to mám kuchyňský časovač,“ prozrazuje svou osobní metodu, jak se nezapomenout protáhnout.
A naznačuje, že podíváme-li se na svůj denní „jízdní řád“ aktivnějšíma očima, najdeme spoustu možností, jak do něj včlenit více pohybu. „Mnozí z nás tráví v práci hodně času poradami. Pokud se týkají dvou tří lidí, proč je nedělat během procházky?“ navrhuje.
A ví proč. Lidé, kteří si týdně dopřejí více než 750 minut svižné chůze nebo rovnocenné aktivity týdně, si sníží riziko předčasné smrti o šestatřicet procent.
