Mnohé pokusy a výzkumy zdravotních následků konzumace cukru mají limity. Britská zkušenost s jeho spotřebou omezenou přídělovým systémem nabídla unikátní příležitost.
Obdobný pokus si jen těžko představit, unikátní historická situace ho však nabídla. Příděly zavedla britská vláda v roce 1940, na lístky bylo nejen maso, slanina, sýr, ale též cukr, jak připomíná Imperial War Museum. Přídělový systém platil po více než deset let, začal se uvolňovat až po roce 1950.
Cukr byl přitom jediným zbožím, jehož přídělová omezen se zrušila naráz. Jedním škrtem pera. Jiné potraviny se pouštěly do volnější distribuce postupně, cukr se dostal na pulty najednou. Hned po zrušení jeho přídělů v roce 1953 ho populace konzumovala dvakrát víc.
Zkušenost vynucená tíživými válečnými okolnostmi byla svého druhu přirozeným experimentem, nezastírá studie Tadeji Gračnerové, Claire Boone a Paula Gertlera. Autoři práce vydané v magazínu Science se ho proto rozhodli využít. Vrhli se do záplavy dat, která shromáždila biozdravotnická databáze UK Biobank.
Jejich cílem bylo zjistit odpověď na prostou otázku: Jak se projevila snížená konzumace cukru na zdravotní kondici lidí, kteří byli počati a porozeni během přídělového systému? Jak se to liší ve srovnání s těmi, kteří byli počati a porozeni po jeho ukončení, kdy se britská populace k neomezené konzumaci cukru vrátila?
Výsledky vědeckou komunitu překvapily. Zaskočilo je, jak moc zdravější byli, jde-li o vysoký tlak a cukrovku, ti, které před konzumací cukru vlastně chránil přídělový systém. Snížená spotřeba cukru se podepsala na jejich zdravější kondici i mnoho roků, dokonce desetiletí, poté.
