Máte za sebou intenzivní minulost. Rozhodně nelze říci, že byste žili konzervativním životem a drželi se zpátky. V sexu jste vyzkoušeli snad všechno, co se dalo a s kým se dalo, a s ochranou jste si při tom hlavu nedělali. Naštěstí to vypadá, že po sobě vaše rušné období nezanechalo žádné následky. Pohlavní chorobou jste neonemocněli, váš penis je ve formě, zklidnili jste se a už nemáte potřebu střídání sexuálních partnerek, takže se zdá, že všechno skončilo pozitivně.
Nicméně po pár letech, kdy už dávno žijete spořádaným životem, se začnete cítit poněkud divně. Jste neustále unavení, máte zvětšené uzliny, permanentně zvýšenou teplotu a každá sebemenší infekce vás úplně zdecimuje. Bolí vás svaly a objevila se u vás divná vyrážka. Celkově jste z formy, a když vás další infekce se zoufalým průběhem donutí navštívit lékaře, zmíníte se mu o svých obtížích. Zpozorní a udělá vám několik testů. Výsledek je bohužel jasný: po dlouhých letech vás dostihla vaše sexuální minulost.
Útok proti imunitě
Po tolika letech osvěty se snad žádný dospělý člověk nedomnívá, že by se virem HIV mohl nakazit podáním ruky nebo půjčováním ručníku. V množství, které může způsobit onemocnění, se virus nachází pouze v krvi, poševním sekretu nebo spermatu nakaženého člověka (nadprahové množství viru se nachází i v mateřském mléce).
Trvalá hrozbaMáte pocit, že AIDS byl záležitostí osmdesátých a devadesátých let? Potom byste měli vědět, že každých devět minut je na světě virem HIV infikován další člověk. V období od října 1985, kdy se infekce HIV v tehdejším Československu začala sledovat, do listopadu 2014 bylo v Česku podle Státního zdravotního ústavu celkově zjištěno 2 330 případů HIV pozitivity, z toho bylo 1 838 českých občanů a 492 osob s trvalým pobytem. Celkem 1 950 (83,7 procenta) bylo mužů, 380 (16,3 procenta) žen. U 423 z nich (344 mužů, 79 žen) došlo k rozvinutí onemocnění AIDS. Z 2 330 pacientů 310 (13,3 procenta) již zemřelo, přičemž 219 úmrtí bylo ve stadiu AIDS (51,8 procenta ze všech nemocných s AIDS), 91 zemřelo z jiné příčiny. Od roku 2002 je přitom v Česku zaznamenáván každoročně výrazný nárůst výskytu infekce HIV. V roce 2002 bylo u občanů ČR a cizinců s dlouhodobým pobytem nově zjištěno 50 případů infekce HIV, v roce 2013 to bylo již 235 případů. |
Řekněme tedy, že jste souložili s nemocným člověkem, máte za sebou drogovou minulost se sdílením injekčních stříkaček, nebo jste měli tu smůlu, že jste podstoupili transfuzi nakaženou krví, případně jste se narodili nakažené matce. Do vašeho těla tak vnikl virus HIV, ale na rozdíl od většiny jiných virů nepodnikne masivní frontální útok, naopak dlouho zůstává v klidové fázi. To však neznamená, že by byl zcela neaktivní. Patří totiž do rodu Lentivirů, takzvaných pomalých virů, takže jeho postup připomíná spíše zákopovou válku.
Virus HIV napadne T-lymfocyty (respektive takzvané pomocné T-lymfocyty, které jsou jedním z typů T-lymfocytů), které jsou klíčovou součástí imunitního systému. Jejich úkolem je vyhledat a identifikovat vetřelce, na základě čehož se spustí imunitní reakce organismu, respektive tvorba protilátek. Virus HIV tak napadá přesně ty buňky, které jsou určeny pro boj proti němu.
Rafinovaný vetřelec
Jakmile virus pronikne do T-lymfocytu, vloží do něj svou genetickou informaci. Změní tak jeho strukturu a stane se jeho nedílnou součástí. Po určité době se virus zmnoží a virové částice opouštějí buňku, aby se mohly šířit dál. Infikovaný T-lymfocyt hyne v důsledku virové infekce, nebo ho zabije sám organismus, který ho vyhodnotí jako vetřelce.
Zpočátku dokáže organismus kompenzovat ztráty T-lymfocytů masivní produkcí nových, navenek proto nepozorujete žádné obtíže, nemoc probíhá prakticky bez příznaků. Jen někdy se mohou několik dnů až týdnů po nakažení objevit obtíže, které připomínají chřipku. Ty však odezní a dalších několik let (v průměru 10 let) se zdánlivě nic neděje. Tragédií však je, že i když nemocný člověk v této době nepociťuje žádné obtíže, je stále nakažlivý a může infikovat další osoby. Během této doby se virus čas od času zmnoží a počet zdravých T-lymfocytů se stále snižuje.
Jakmile jejich počet klesne ke kritické hranici, začíná selhávat imunitní systém a rozvíjí se onemocnění AIDS. Jakákoli infekce nebo patogen zvenčí se pro tělo stává smrtelným nebezpečím, protože je imunitní systém nedokáže zvládnout. Nemocní tak umírají na celkové selhání imunitního systému.
