náhledy
Pospávají u Seiny, pijí levné víno, recitují básně nebo deklamují vlastní filipiky. Svérázní excentrici, kteří se rozhodli jít vlastní cestou společnosti natruc. Nemístně romantizovaný obraz o pařížských bezdomovcích odrážel i termín clochard, tedy tulák, jímž se označovali. Ještě v padesátých letech minulého století, z nichž je i tato fotografie.
Autor: Profimedia.cz
Dvojice clochardů z konce devatenáctého století
Autor: Profimedia.cz
I tato fotografie vznikla ještě před začátkem dvacátého století. Zachytila clochardy v úkrytu v jednom z pařížských sklepení.
Autor: Profimedia.cz
Jejich život si navzdory dennodenním krutostem a bídě velká část společnosti idealizovala. Na snímku se skupina clochardů ohřívá kolem koksového koše (začátek minulého století).
Autor: Profimedia.cz
Kvůli tomu, že mnohá filmová díla podávala život clochardů anekdoticky, považovala společnost jejich osud za jejich vlastní volbu a jejich život za lehkomyslný a tak trochu rošťácký.
Autor: Profimedia.cz
Za takový obraz může například film Chaplin Tulákem nebo pozdější Tulák Archimedes s Jeanem Gabinem.
Autor: Profimedia.cz
Život na ulici, po kanálech, staveništích a smetištích však byl o poznání trudnější, zejména v ekonomicky bídných třicátých letech, z nichž je i snímek této mladé slečny.
Autor: Profimedia.cz
Vyhledávaným místem pařížských clochardů, kde složit hlavu, byl od nepaměti břeh Seiny.
Autor: Profimedia.cz
Spávalo se tam právě i ve třicátých letech.
Autor: Profimedia.cz
Konečně, horký bujón! Clochard na snímku si na něm pochutnával v roce 1942, v okupované Paříži.
Autor: Profimedia.cz
Bezdomovectví se samozřejmě nevymýtilo ani po druhé světové válce. Jedním ze stěžejních míst bylo pro clochardy centrální tržiště v Les Halles.
Autor: Profimedia.cz
Právě na něm se dalo sehnat něco k jídlu, buď od soucitných prodejců, nebo ze zbytků, které po jejich odchodu zůstaly na zemi.
Autor: Profimedia.cz
Matoucí termín clochard se používal až do začátku devadesátých let minulého století, ve zprávách francouzské agentury AFP začal podle jedné studie nový, případnější termín SDF („sans domicile fixe“, tedy „bez stálého domova“) převažovat až v roce 1993. Na snímku je bezdomovec v roce 1960, s lahví alkoholu, který byl častým společníkem clochardů.
Autor: Profimedia.cz
Bezdomovectví je jedním z problému francouzské metropole dodnes. Podle odhadů v ní v roce 2012 žilo na deset tisíc lidí bez domova.
Autor: Profimedia.cz
Ovšem nejen tam, v celé Francii bylo v roce 2012 na 140 tisíc lidí bez domova. Jejich počet se kvůli růstu cen nemovitostí, nedostatku sociálního bydlení a přeplněnosti útulků v letech 2001 až 2011 zvýšil o padesát procent. A realita bezdomovectví má daleko k romantice vlastní volby. Na snímku jsou transparenty, které reagují na umrznutí pětatřicetiletého muže bez domova Fréderica Chanala v Bordeaux v roce 2009.
Autor: Profimedia.cz