Kdyby můj pradědeček po první světové válce nezběhl od katolické církve k nově vzniklé Církvi československé, nikdy bych tu nebyl. Jako katolický kněz by si nemohl vzít prababičku a mít s ní děti. Jako husitský kněz a později biskup s tím neměl problém. Celibát tedy už z existenčních důvodů chápat moc nemohu. Jen na rozdíl od mnoha jeho odpůrců neříkám, že je potřeba jít s dobou a zrušit ho, ale právě naopak, je potřeba vrátit se ke kořenům. Což by znamenalo totéž.
Že to je nelogické? Není. Prvním papežem byl svatý Petr, který pocházel z izraelské Betsaidy. Tenhle židovský Ježíšův učedník byl nejspíš ženatý, což po mnoho a mnoho staletí nevadilo. Celibát totiž není něco, co by stálo černé na bílém v Bibli a bylo tady od počátků křesťanství. Po tisíc let se kněží v klidu ženili, případně měli milenky a celibát se začal prosazovat z velké míry z ekonomických a mocenských důvodů, jež se samozřejmě daly náležitě ospravedlnit tím, že Bůh to tak chce.
Svatby mívala velkolepé a spíše než slavnosti připomínaly orgie, jichž se účastnili i kardinálové, kteří neměli problém hromadně obcovat s padlými ženami.
