Bizarní fenomén ilustruje změny čínské společnosti. A koloruje pozorování z aktuální knihy amerického autora Petera Hesslera nazvané Other Rivers. Na základě svých učitelských zkušeností z Číny popisuje zásadní, výraznou, viditelnou proměnu tamní mládeže. Tu, která nastupovala do škol od poloviny devadesátých let dvacátého století až do dvacátých let našeho století, označuje jako reformní. Cítila, že její píle, snaha, tvrdá práce bude odměněna dobrým zaměstnáním, zajištěným životem. Věřila v konkurenci, soutěž, osobní nasazení. Změnu k lepšímu.
Po ní však přišla ta, kterou Hessler popisuje jako „generaci Si Tiň-pchinga“. Je zlomená, nemá iluze ani o represivní vládě, ani o kulhajícím systému, ani o své budoucnosti. Společenská smlouva slibující odměnu za tvrdou práci ve škole i v zaměstnání pro ni přestala fungovat. Hessler míní, že na ochotě dřít se nic nemění, jen je to dril spojený se skepsí.
Ptačí rebelie je však dalším dokladem, že etika obětování se čínskou mládež opouští.
Staň se ptákem
Metamorfóza do ptačí identity je docela snadná. Je anekdotická, doslova dětinská. Navlečete se do nadrozměrného trika, ruce necháte u těla, prostrčíte je dole. Budou vykukovat jako pařátky, volné rukávy naopak připomínají křídla. Nohy jsou schované. Poté už jen zbývá imitovat posed – najít bidýlko, kterého se pařátky čapnou.
Poté zírat, naklánět se. Kývat, vyhlížet svět nalevo a napravo, bez přílišné angažovanosti. A užívat si odstupu od stresu, nároků, tlaku všedního provozu. Kontemplovat, s rezignací, která přináší jistou volnost. Ulevit si opuštěním lidské identity. A samozřejmě si pořídit selfie, fotku nebo video, a hned je vyslat na sociální sítě, na čínskou verzi TikToku nazvanou Douyin. Stát se jedním z ptáků, jedním z členů a členek ptačího protestu.
Dvaadvacetiletý student biologie Čao Wej-siang svou fotokoláž – usadil se na ní na sloup s telefonním vedením – doprovodil textem „už žádné učení se, konec učení se, buď ptákem“. Ten nápad dostal rovnou v učebně, drcený tlakem, který s sebou nesly postupové zkoušky, ale i fakt, že jimi stres a nejistota nekončily. Věděl, že nato musí uspět ve velmi konkurenčním vědeckém prostředí. Bez jakékoli záruky dobrého života.
@babelfish.asia A free, simple, and happy life. That’s what young Chinese adults want these days. But how does one get there? You do not, but you can protest by pretending to be a bird on social media. The burgeoning trend has youths tucking their bodies into an oversized t-shirt and perching furniture, some even going as far as to make bird noises. Many of the participants appear to be new to the workforce but are already done with it, perhaps due to China’s infamous 996 work culture where employees work from 9am - 9pm for six days a week, sometimes used as a synonym for being overworked. Others are stressed out students who are sick of studying, or dreading job market conditions that will come with graduation. “Youth is but a summer dream,” one user wrote. The idea behind being a bird, besides flying free and unfettered, also encompasses the courage to explore different corners of the earth, or different facets of life. If that’s not happening, some views on the internet will do too, we guess. #genz #culture #996 #employment #study #work #worklifebalance #trend #viral #fyp #youths ♬ Cute and heartwarming song B: Editing 2 - Ken Nakagawa
Když ze třídy pozoroval ptáky venku na obloze, ucítil závist. Jak jsou oni svobodní, jak moc jemu i ta nejskromnější volnost schází! A dostal nápad, zkusí ji zažít imitací ptáka. Je to bizarní, fantasmagorické, nepraktické, iluzorní, útěkářské – a pro další mladé muže, ale i ženy, kteří jsou zavaleni tlakem na výkon a jimž je upírána jakákoli jistota, svůdné.
„Nechoď do práce, staň se ptákem“, takové a podobné přípisy doprovázejí fota lidských ptáků. Dvacetiletý student Wang Wej-chan listu The New York Times vyložil, že „ptáci mohou po obloze létat volně a bezcílně“. Trend sociálních sítí podle něj vyjadřuje „vnitřní touhu po svobodě, která je uvnitř každého“.
Nastavení a proměny čínské společnosti oné touze nesvědčí. Je spoutaná stále striktnějšími regulemi a tlak na výkon ve škole i na pracovním trhu má pořád podobu krysích dostihů, všechno to snažení se však již neslibuje odměnu. Mladým se vštěpovalo, že tvrdá dřina ve škole povede ke světlým zítřkům. Jenže s ekonomickým zpomalením a nezaměstnaností – bez práce bylo podle China Dialy v dubnu na patnáct procent mladých – ona společenská dohoda přestává platit.
Jsem chytřejší než šéfová: porno v práci sledujeme i z rebelie |
„Začali se ptát: Proč jsem tedy tak tvrdě studoval? Kvůli čemu? Jen jsem jako mladý obětoval spoustu radostí a přišel o chvíle štěstí,“ popisuje náladu Siang Piao z německého Institutu Maxe Planska pro sociální antropologii. Velká očekávání vzala za své – a následná generace studujících to ví. Roky hospodářského boomu pomohly dřívějším generacím, které Hessler vidí jako „reformní“, dnešní „generaci Si Tiň-pchinga“ už ekonomika šanci upírá.
Tchang-pching i paj lan
Ptačí terapie není, na čínské poměry, masovým jevem, není však ani prvním výkřikem. Dveře do neznámé komnaty otevřely pandemické restrikce, které zastavily život a nabídly lidem možnost vystoupit ze stereotypu a podívat se na život a jeho priority svobodněji. Ostatně, tak jako v západním světě. I ten měl svou vlastní verzi onoho procesu. Dostala přízvisko „quiet quitting“, tedy tichá rezignace, a byla rovněž výsledkem pandemické možnosti nahlédnout na smysl života a roli práce z jiné perspektivy.
Vesmírná vzpoura kosmonauta USA Billa Poguea a jeho posádky |
V Číně bylo produktem reflexí, které ona možnost nabídla, hnutí tchang-pching. Neologismus představují znaky pro „ležet na zádech“ a „rovný“ a vyjadřuje odmítnutí tlaku na výkon. Tichý protest, který na sociálních sítí cenzoři potlačovali, byl vzpourou proti nesnesitelné pracovní etice.
Ptačí transformace není jen přihlouplou pózou, vyjadřuje hlubší společenský nesouhlas. Kromě tchang-pching navazuje i na trend z roku 2022, který dostal název paj lan. Odkazoval se například na čínské úsloví „mrtvé prase se vroucí vody nebojí“. Naznačoval, že když jsou věci bez šancí, je lepší se nejen nesnažit, ale nechat je prostě zhoršovat a mizerný vývoj aktivně přijmout, popisoval v roce 2022 list The Guardian.
Dadaistické ptačí transformace jsou vzpourou proti deformaci lidského života tlakem na výkon, za který už společnost neslibuje ani benefity. Protestem proti čínskému systému 996, postaveném na práci od devíti ráno do devíti večer, šest dní v týdnu, který vládne velkým korporacím v čínských metropolích. V roce 2021 ho sice prohlásil nejvyšší soud za nelegální, v praxi však verdikt nic neznamená. Ve velkých firmách žije dodnes. Jejich kulturu shrnul výrok vedoucí tiskového oddělení firmy Baidu Čchü Ťinga, podle něhož musejí být zaměstnanci pro zaměstnavatele dostupní po čtyřiadvacet hodin denně, jejich osobní život pro firmu neexistuje.
Součástí čínské reality je však i stále viditelnější nesouhlas s takovým přístupem. Ostatně, Ťing musel po svých prohlášeních z jedné z největších čínských korporací odejít. A kvůli 996 pak odcházejí naopak pracující. Míří do menších měst, kde je život méně neúprosnými krysími dostihy. Podle konzultantské firmy MetroDataTech zažily metropole Šanghaj a Šen-čen v roce 2023 populační odliv, poznamenává agentura Bloomberg.
