Kdyby se nejednalo o bývalou pornohvězdu, řekli bychom, že je to příběh jako vystřižený z červené knihovny. Je v něm chudoba i sláva a bohatství, spousta naivity, osudový muž, hodně vášně a moře hořkosti a zhrzené lásky.
Na jeho konci je matka vychovávající sama syna, jemuž se musela svěřit se svou porno minulostí dřív, než by to za ni udělali jeho kamarádi, a která říká: "Všichni muži kolem mě vykořisťovali mou sexuální přirozenost, jen aby mě dostali do postele nebo z toho měli peníze. Jako kdyby sexuální volnomyšlenkářství znamenalo absenci lásky a citlivosti. Jsem velmi romantická osoba, nikdo to ale nezjistil…"
Špiclovala jsem pro stalinistický režim
Narodila se jako Ilona Stallerová v roce 1951 v Budapešti a její dětství jako by vypadlo z Dickensových románů. Otec záletník opustil rodinu, ještě když byla Ilona malá. S matkou, nevlastním otcem a třemi sourozenci bydlela v dvoupokojovém bytě a hrála si s panenkami vyrobenými z kukuřičných klasů. Tedy aspoň máme-li věřit jejím vlastním slovům.
Fantastičtěji pak zní její story o tom, jak se v osmnácti, když byla zaměstnaná jako servírka v jednom z budapešťských hotelů, dostala do spárů maďarské tajné služby. "Řekli mi, ať svádím zahraniční hosty, hlavně arabské obchodníky a americké politiky. Musela jsem s nimi chodit na pokoj, zpovídat je a fotografovat dokumenty, které jsem jim našla v zavazadlech," popisuje své údajné dobrodružné mládí.
Křehká a hříšná. První sex měla Cicciolina podle svých slov v šestnácti a zcela mu prý propadla.
Jisté ale je, že svádět muže jí určitě nedělalo potíže. Dnes, kdy ji svět zná s pekelně nalíčenými rty a strašidelně zdůrazněnýma očima a obočím, to může znít překvapivě, v mládí však byla skutečně přirozeně krásná. Štíhlá dlouhovláska, z níž vyzařovala křehká, sladká naivita. Není divu, že se stala maďarskou miss a už ve čtrnácti podepsala smlouvu s modelingovou agenturou.
Muž, který jí změnil osud
Jen krása se ale jedinou devizou její budoucí kariéry stát neměla. "Vždy jsem měla zvláštní vztah k sexu," vysvětluje, jak přišla ke své druhé silné zbrani, "zajímal mě, bavil mě, dával mi sílu." Když v roce 1972 emigrovala do Itálie, dostalo se jí šance svého arzenálu využít naplno.
Vděčí za to setkání s pornografem Riccardem Schicchim. Ten byl sice zkrachovalcem vyhozeným ze střední kvůli šmírování na dívčích toaletách, jenž vlastnil jen starého peugeota, který se bez tlačení nerozjel, měl ale plnou hlavu nápadů. Záměr s Ilonou mu vyšel, prodrali se do rozhlasové stanice Luna s revolučním formátem – noční pikantní talk show. Ilona se svými posluchači vedla erotické konverzace. Tehdy se zrodilo i její umělecké jméno, "La Cicciolina" znamená v překladu něco jako "ženské genitálie k nakousnutí".
Program si získal popularitu, ale "umělecké" duo nechtělo zůstat jen u verbálního sexu a rozhodlo se ničit společenská tabu přímo programově. A díky katolické prudérnosti, která prostupovala Itálií, se mu dařilo vydobýt si až voyeurskou pozornost, po níž oba erotomanští narcisové tak toužili.
Porno: kam až Cicciolina zašla
Ostatně, aby ne, když v roce 1979 dvojice vypustila na veřejnost první italské soft porno, aby o čtyři roky později Cicciolina překročila hranice a vstoupila na území, které nese nálepku hard core.
Porno už netočí, provokativního vystupování na veřejnosti se ale Cicciolina nikdy nevzdala.
Oprávněně, pornokráska se v nich objevuje v explicitně snímaných skupinových scénách, užívá si vaginální sex i anální i oba dohromady, ale nejen to. V její produkci se objevuje i sex spojený s výkaly, ve snímku Il Pornopoker masturbuje s hadem, v jiném se její kolegyně na plátně dopouští orálního i pohlavního styku s koněm. Sama Cicciolina přitom tvrdí, že ona sama má za sebou sexuální akt se psem. Věru, to by rozhodilo nejen vatikánskou morálku.
Při tom všem ve filmech Cicciolina vystupuje často jako ztělesnění naivní nevinnosti – blonďaté stvoření, jemuž se přihodilo, že dělá i takové věci. "Postava Ciccioliny, která je jak naivní, tak potměšilá, nebyl výmysl. Byla jsem to skutečně já. Byla jsem spontánní dívka, která měla ráda sex, ráda ukazovala smyslnost, ráda šokovala puritány," řekla Cicciolina později.
Pokroková politička
Jen díky sexu ale v centru pozornosti stát nechtěla. Co třeba politika? Proč vlastně ne. Už v roce 1979 je u volebního pokusu italské zelené strany Lista del Sole. Za ni se do parlamentu ještě nedostane, v roce 1987 se jí to jako kandidátce Radikální strany už ale daří. I když je na nevolitelném místě, díky preferenčním hlasům končí druhá, hned za stranickým šéfem.
Vstup pornoherečky do machistické a pokrytecké římské politiky způsobí nemalý šok, nejen proto, že část svých projevů odříkává s odhaleným ňadrem. Byli však i tací, kdo si zachovali kritický rozum. "Viděli jsme už i horší nemorálnosti," prohlásil spisovatel Umberto Ecco v narážce na korupci prorůstající italskou politiku.
A Cicciolina je na politickém hřišti vidět. Bojuje, samozřejmě, za sexuální výchovu ve školách, za osvětu ohledně nemoci AIDS, proti cenzuře a za to, aby si vězni mohli dopřávat během výkonu trestu sex. Spolu se svými straníky usiluje ale i o legalizaci drog, staví se proti jaderné energii. Navrhuje speciální daň za auta kvůli znečišťování ovzduší a chce zakázat vivisekci.
Chlubí se, že ji v roce 1974 vzal Silvio Berslusconi na prázdniny na řecký ostrov.
Jakoby věrná svému narcisismu se ale dopouští teatrálních představení pro veřejnost. V roce 1999 navrhuje Saddámu Husajnovi, že se s ním výměnou za mír v Perském zálivu vyspí a svou nabídku uprostřed kauzy zbraní hromadného ničení o dva roky později zopakuje, v roce 2006 letí tentýž neslušný návrh za Usámou bin Ládinem.
Přesto se zdá, jako by se začala brát vážně. "Jsem bojovná žena," komentovala svůj zápal pro radikální témata. Že by byla hesla hledaná v Googlu jako "Cicciolina a kůň" historickým nevděkem?
Zpěvačka i umělecký předmětNa konci 70. let se Cicciolina začala věnovat i hudbě, její počiny ale nepřinesly překvapení v podobě výsledku, který by si mohl nárokovat označení umění. Zpěvačka na melodie dětských písniček prozpěvuje za doprovodu tuctové disko hudby přisprostlé texty. Například její nejznámější song Muscolo Rosso je celý věnovaný mužskému pohlavnímu údu. V Itálii její nahrávky, které vzbuzují spíš smích než erotickou náladu, kvůli explicitním slovům nemohly vycházet, svého druhu známou se stala ve Francii a v gay komunitě. Do světa umění tak Cicciolina vstoupila až díky svému manželovi Jeffu Koonsovi, který zachytil jejich sex na mnoha otevřených fotografiích, obrazech a sochách v kolekci s názvem Made in Heaven. |
Myslí si to i část ženských aktivistek. "Byla outsiderkou a ženou, podle některých standardů dokonce hyper-erotickou ženou, která si udělala cestu do pánského klubu, aby jeho členy rozhodila, aby narušila jejich pohodlí a výlučný nárok na to být politiky," píše se například v političčině profilu na webu International Museum of Women v sekci Ženy, moc a politika. "Její sexualita spolu s její přímočarostí byla mocnou zbraní jejího politického arzenálu."
Takhle se evidentně viděla i sama Cicciolina. V jednom z jejích počinů na hudební scéně její píseň přerušují fiktivní hlasy politiků, kteří si stěžují "Vaše ctihodnosti, ona je ještě obscénnější než my" a poslankyni vzkazují: "Vážená Stallerová, nestarejte se o drogy, my se o ně postaráme sami, vážená Stallerová, ozonová díra je naše věc."
I jako politička ale při tom všem ještě stíhá točit, pornografickou kariéru uzavírá až v roce 1992. Téhož roku končí i její politická dráha. Její projekt Strany lásky, kterou založila spolu se svou kolegyní z pornoprůmyslu, byl od počátku jen neživotaschopným výkřikem. Z politického cirkusu ale nevyšla zkrátka. Nedávno rozhořčila Itálii, když se země dověděla, že jí stát kvůli letům poslancování přiznal důchod ve výši 75 tisíc korun měsíčně.
Minulý život mé matky
Další roky se nesly ve znamení osobních trablů. Manželství s americkým umělcem Jeffem Koonsem, který se do ní zamiloval jako do pornoherečky v časopisech a povedlo se mu svůj sen dotáhnout až k reálnému vztahu, za sebou nechalo syna Ludwiga, rozvod a čtrnáctiletou nechutnou právní bitvu o jeho výchovu.
Nakonec skončil u matky, která musela řešit, jak svého adolescentního synka seznámí se svou minulostí. "Řekla jsem mu, že jsem v životě dělala spoustu věcí, od zpěvačky přes poslankyni až po pornoherečku. Víc se mě už na to neptal. Jednou mu kamarád navrhl, ať se podívají na některé moje video, syn ale odmítl," vypráví dnes devětapadesátiletá žena.
Její vlastní hodnocení minulosti je stejně rozporné, jako je pravděpodobně ona sama. "Od doby, kdy jsem začala dospívat, jsem věděla, že jsem tak sexy, že mě každý muž chce jen a okamžitě vlastnit: bez citů, jen kvůli libidu," přiznává, ale dodává: "Ničeho z toho nelituji. Dělat pornofilmy byla dobrá práce a nebojím se říci, že mě to mnohokrát bavilo."
Že by se vrátila k pornu dnes ale rezolutně odmítá – a v životopise na jejím webu nenajdete o pornu jedinou zmínku. A po tragickém rozvodu s Koonsem prohlašuje, že pro ni muži nic neznamenají.
