Dvacet let nasazoval život u Navy SEALs. Teď je z drsného mariňáka žena

aktualizováno 
Chris Beck se dnes jmenuje Kris Becková. Už se nemusí tvářit, že je drsný macho voják, ani předstírat, že kalhotky, které si kupuje pro sebe, jsou pro vymyšlenou přítelkyni. Předtím si však musel projít peklem utajování skutečné genderové identity.

Kristen Becková byla původně americkým mariňákem Chrisem Beckem. | foto: koláž iDNES.czCreative Commons

Spolubojovníci ze speciální jednotky Navy SEALs ho možná obdivovali, nebo si taky stranou říkali, že to moc přehání a koleduje si o kulku. Když bojovali v Afghánistánu, byl tím, kdo rovnou lezl do jeskyní a roklí, v nichž se skrývali bojovníci Talibanu, a řval: "Vylezte, vy šmejdi!" Vypadalo to, že nezná strach. Ale bylo to přesně naopak. A nejen to, onen strach měl neuvěřitelný důvod. Chris Beck se snažil zakrýt to, kým opravdu byl.

Zatímco měl doma vystavenu řadu vysokých vyznamenání, hluboko ve skříni skrýval ženské prádlo.

Věděl totiž, že není tím, kým by měl být. Nechoval se jako chlapák proto, že by byl tak chrabrý a bezstarostný. Cítil, že v mužském těle je vlastně žena, kterou chtěl potlačit.

Tento zmatek, který prožíval už od dětství, zaháněl mužným chováním. A někdy, když už mu jeho rozpolcenost přerůstala přes hlavu, riskoval proto, že smrt vypadala jako docela dobré východisko.

Dneska Chris Beck neexistuje. Vlastně ano: na fotkách a ve vojenských záznamech. Drsný vousatý chlap, uznávaný příslušník nejlepší jednotky amerických ozbrojených sil. Jeho spolubojovníci byli ti, kdo dostali Usámu bin Ládina. Ale pro něj už je to jen minulost: války, uniforma, chlapské kamarádství a všechno to okolo.

Když před dvěma roky opustil Navy SEALs a odešel do výslužby, vydal se znovu do temných a neprobádaných končin, z nichž měl zase strach.

Dnes je Kristin Beckovou. Nechává si říkat Kris. Zní to stejně.

Elitní voják v podprsence

Na televizní obrazovce je vidět skoro neuvěřitelná proměna. Na snímku je zarostlý válečník obrostlý "talibanským" vousem a ověšený vším, co speciální jednotky tahají s sebou, na hlavě přístroj pro noční vidění, v ruce zbraň. A před kamerou CNN sedí milá, příjemná žena, na níž je podivné možná jen to, že hovoří snad až příliš zastřeným hlasem. Jako by byla silná kuřačka.

Samozřejmě nejde o první případ, kdy nějaký muž změnil o své vůli pohlaví. Ale tento příběh dělá ojedinělým to, co změně předcházelo. A taky ukazuje, jakými traumaty si musí projít lidé, jejichž duše se narodila do nesprávného těla.

Na Chrisi Beckovi je to vidět velmi názorně, protože celý svůj dospělý život bojoval v elitní jednotce, kam ženy nemají přístup, a poznal bojiště od Bosny přes Afriku až po Irák a Afghánistán. Zažil třináct nasazení v zámoří, z toho sedm bojových turnusů. A stovky bojových akcí. Teď je tedy ženou.

Vlastně jí byl i tehdy, byť to bylo jeho nejstřeženější tajemství, s nímž si ani on sám nevěděl rady. Vždy měl pocit, že je víc žena než muž. A tak pro něj byly nejmilejším obdobím roku týdny před Vánocemi a pár dnů před Valentýnem. Mohl chodit do obchodů Victoria’s Secret a s klidem předstírat, že dámské spodní prádlo, které si tam vybírá ve skutečnosti pro sebe, má být dárkem pro jeho přítelkyni.

Je to tak: drsný macho z Navy SEALs se doma oblékal do ženského. Když vidíte jeho snímky v uniformě, vypadá to neuvěřitelně. I jemu to tak připadalo. Ale nemohl si pomoci. Zatímco vedl tajný život jako elitní voják, který o svých misích nemůže nikomu nic říct, prožíval ještě paralelní tajnou existenci ženy v mužském těle a ryzím mužském světě.

Když se ohlížel zpětně za svým životem, viděl, že něco nebylo v pořádku, už když byl malé dítě.

Kam vlastně patřím?

"Je to kluk!" řekl porodník paní Beckové 21. června 1966, když se jí narodilo třetí dítě. Pravdu měl jen částečně.

Malý Chris vyrůstal na farmě na americkém Středozápadě. Obklopovaly ho konzervativní hodnoty a silný vliv náboženství. U Becků tomu nebylo jinak.

Případ Kristiny Beckové byl prvním otevřeným přiznáním transgenderové orientace

Případ Kristiny Beckové byl prvním otevřeným přiznáním transgenderové orientace u členy Navy Seals.

V ženském těle si Kris konečně oddechla.

V ženském těle si Kris konečně oddechla.

Chris měl o čtyři roky starší sestru Hannu a o dva roky staršího bratra Jakea. Zvláštní bylo, že chtěl být víc jako Hanna než jako Jake. Líbily se mu její hračky a šatičky. Vzpomíná na scénu, kdy si chtěl dát do vlasů její velikou barevnou sponku, ale ona mu ji sebrala se slovy: "Vždyť to je přece pro holky, blázínku." Nosil to, co mu rodiče koupili a z čeho vyrostl Jake, trička a kalhoty s laclem. Na prsou vždy byly obrázky aut, hasičů, nebo astronautů. Klučičí klasika.

Na střední škole hrál americký fotbal a tenis a v sedmnácti letech si koupil motorku, což se mamince vůbec nelíbilo. Ale prosadil si svou.

V té době vypadal jako typický "All-American Boy". Měl svěží chlapeckou tvář, mužné rysy a sportovní postavu. Ale pochyby kdesi uvnitř sílily. A tak se rozhodl zadusit je tím, že oblékne uniformu a jednou se dostane ke speciálním jednotkám, protože to jsou ti nejtvrdší z tvrdých. Tam se definitivně stane chlapem.

Plán vyšel jen částečně. Dosáhl sice toho, co si předsevzal, ale dívka žila v těle válečníka dál. Naučil se svoji sexualitu zapínat a vypínat jako baterku. Když byl sám, byl žena, když byl se svými spolubojovníky, byl muž a macho.

Dvakrát se oženil a má dva syny. Obě manželství se rozpadla. Naučil se žít bez sexu, protože nevěděl, kam vlastně patří. K ženám se nechoval jako muž, ale taky nestál o zkušenost s mužem, protože jako "dívka" nestál o homosexuála. Párkrát si vyšel do gay barů, ale viděl, že to není svět pro něj. A tak nakonec zjistil, že byl přítel se všemi, heterosexuály, homosexuály a ženami, ale současně s nikým.

Bylo to těžké. K tomu se přidával stres z bojových nasazení. Vše dohromady se neúspěšně snažil přebít kúrou, kterou popisuje slovy "pivo, motorka a ještě víc piva". Moc to nešlo. Jednou vzal dokonce po takové pivní kúře do ruky pistoli a přemýšlel, že tomu udělá rychlý konec.

Rozmyslel si to, ale bylo mu jasné, že to stejně bude muset rozseknout.

Nejsem nakažlivá

Rok poté, co po dvaceti letech služby odešel z armády, začal žít opravdový ženský život. Fotku chlapa v maskáčích a bradou zarostlou divokým plnovousem nahradila na sociální síti LinkedIn docela pohledná brunetka usmívající se před americkou vlajkou. K tomu byl text: "Odkládám všechny své převleky a prozrazuji světu svoji ženskou identitu." Pak sedl(a) a s jednou psycholožkou napsal(a) knihu Warrior Princess. "Nejdřív jsem odložila svoji vojenskou kamufláž a potom i tu mužskou," stojí v ní.

Ale to nebyl zdaleka konec. Naopak.

Zatímco Kris Becková prodělává hormonální léčbu a zřejmě i řadu chirurgických zákroků, dostavuje se něco nečekaného: strach z netolerance, hlouposti a v podtextu možná i z odvety za to, že porušila nepsaný kód výlučně mužského společenství Navy SEALs.

"Z nenávisti by mě mohl někdo zabít," řekla Kris v rozhovoru pro CNN. A popisovala, jak na počátku své proměny pokaždé, když vyšla z domu, rychle skočila do auta a uháněla pryč, aby nebyla terčem.

"Chci jen trochu štěstí. Nechci po lidech, aby mě milovali, nechci po nich, aby mě měli rádi, ale také nechci, aby mě chtěli zmlátit, nebo zabít," prohlásila v CNN. A dodala: "Nikdo není dokonalý. Já nejsem ani Barbar Conan, ani Barbie. Ale taky nikomu neubližuji a nejsem nakažlivá. Já jsem prostě já."

Zdá se, že obavy byly zbytečné. Bývalí Navy SEALs jí psali vstřícné e-maily s tím, že s nimi byla dvacet let, a i když nerozumí tomu, co se stalo, patří pořád mezi ně. "Jsem za tebou na sto procent a těším se, že se uvidíme na příštím srazu," stojí v jednom z nich.

Možná, že noční můry jsou pryč. Kristin Becková popisovala, jak kvůli nim nemohla v noci spát. Za prvé byla vycvičena, aby byla v kondici mezi druhou a pátou ráno, protože to je nejlepší doba na noční akce. A za druhé jí nedaly usnout její dvě identity a strach, co tomu řekne okolí a bývalí spolubojovníci.

"Teď už spím lépe, protože jsem šťastnější," říká.

Autor:

Nejčtenější

Jsem hravá a výstřední, přátelská a nekonfliktní, říká MOgirl Loo

Den zlepší i pouhý úsměv, říká Mogirl Loo.

Jejím dětským snem bylo prý užívat si život a mít kolem sebe přátele. „Zatím mi to jde,“ usmívá se MOgirl Loo.

Mával jsem mačetou a uvěřil na vúdú, říká český dědic trůnu v Nigérii

Vymoci si v Nigérii postavení a reputaci nebylo snadné ani pro královského...

Tátou kluka z Bruntálu byl nigerijský král. Poprvé se viděli, když bylo Obonetu Ubamovi 15 let. Po otcově smrti se...

Chceme víc sexu, říkají muži i ženy. Milostný život je přitom na ústupu

Toužíme po něm, ale schází nám. Podle výzkumů nás moderní život připravuje o...

Užíváme si méně sexu. A schází nám. Přes padesát procent žen a více než šedesát procent mužů by ho rádo mělo častěji,...

OBRAZEM: Tady všude jsem byla mrtvola. Britka fotí anti-selfie

Byl, byla jsem tady, říkají módní selfie. I tady jsem jakoby umírala, říkají...

Byl, byla jsem tady, říkají módní selfie. I tady jsem jakoby umírala, říkají anti-selfie britské umělkyně Stephanie...

Univerzita pro prostitutky i klauny. Bizarní školy lákají zástupy studentů

Kvalifikace se vyplatí pro práci prostitutek i klaunů, první vzdělává škola ve...

Bizarní, ale prosperující. Studovat můžete na klauny, vzdělávat se lze také v oboru prodejné lásky i v umění přípravy...

Další z rubriky

VIDEO: Má smysl třídit i plechovky? Toto se s nimi děje

Reportér Matěj Smlsal si zkusil práci třídiče. Úkolem je vyhazovat vše, co není...

Ke klasickým kontejnerům na tříděný odpad se postupně přidávají i šedé. Do nich mají lidé házet kovové obaly, mimo jiné...

I láska k přírodě prochází žaludkem. Invazivní druhy končí v USA na talíři

Enviromentální gastronomie. Nebo gastronomický enviromentalismus? Ochrana...

Symbolem ochrany přírody se stalo vegetariánství. V mnoha ohledech právem. Konzumaci masa však není třeba zavrhovat....

Rychlená rebarbora je britskou chloubou. Sklízí se ve tmě, při svíčce

Pěstební proces, ověřený po dvě stě let, se dodržuje pečlivě. Do pařeniště se...

Vystavuje se drsným podmínkám. Zoceluje se v mrazu, extrémní sílu v sobě nalézá v naprosté tmě stodol. Aby jí pěstitelé...

Najdete na iDNES.cz