Její zjištění shrňme hned v úvodu. „Když tělo čelí masivnímu a náhlému kalorickému excesu, vypořádá se s ním pozoruhodně dobře. Zdravý člověk může sníst dvakrát víc, než by mu stačilo k pocitu plnosti, a s tímto obrovským nadbytkem energie si dokáže efektivně poradit,“ uvádí v tiskové zprávě jeden z autorů studie Aaron Hengist. Server Big Think k tomu dodává, že zjištění bylo pro samotné autory překvapením.
Pizza jinak: se svlečenými dívkami i hudebními alby |
Dopady nárazového přejedení na metabolismus se podle nich zatím nikdo nezabýval. „Žádná studie nezkoumala metabolickou odpověď na jednorázovou konzumaci potravin za hranici pocitu spokojené plnosti,“ tvrdí. Nalezli prý jen několik studií, které se o následky toho, když se přejíme, zajímaly z hlediska přírůstku hmotnosti. Dopady na změny metabolismu však opomíjely. Jenže experty z University of Bath zajímaly právě ty.
Proto vybídli čtrnáct zdravých mužů ve věku od dvaadvaceti do sedmatřiceti let, aby na posezení snědli tolik pizzy, kolik zvládnou. A někteří snaživci jí snědli opravdu hodně, až dvě a půl, což obnáší zhruba pět tisíc kalorií.
Jaké dopady to mělo na jejich metabolické pochody? Podle měření se nadměrný přísun energie nepodepsal na hladině cukru, nebyla vyšší než po běžné konzumaci. Krevní tuky měli pánové jen mírně zvýšené. „To je zajímavé, protože předchozí výzkumy ukazovaly, že krevní tuky s konzumací množství tuku, která je nižší až střední, úměrně rostou,“ popisují vědci.
Něco se však přece jen změnilo. Množství krevního inzulínu, který tělo vypouští, aby kontrolovalo krevní cukry, byl o padesát procent vyšší než obvykle. A změny dosáhly i hormony, které stimulují vyměšování inzulínu, zvyšují pocit plnosti – a na organismus vlastně křičí „haló, přestaň už jíst“.
Nemístné hodování však větší dopady na metabolickou kontrolu nemělo. „Naše studie ukazuje, že pokud si jinak zdravý člověk dopřeje příležitostně nadmíru, například při vánoční hostině, nejsou z toho žádné bezprostřední negativní dopady, pokud jde o ztrátu metabolické kontroly,“ komentuje na serveru University of Bath odborník na výživu a metabolismus James Betts.
Cheat dayOznačuje den v rámci stravovacího režimu, kdy si dovolíme „hřešit“, jíst cokoli, dokonce v jakémkoli množství. |
Zdravé tělo se na velký příjem živin v jednom obřím jídle velmi dobře adaptuje, shrnuje studii server EurekAlert. A server Big Think doplňuje, že vysvětlení můžeme hledat v historii. Během svého vývoje se totiž lidé jako lovci a sběrači museli vyrovnávat s obdobími nedostatku potravy i s dobou ukládání si zásob v těle. „Příležitostné kalorické přetížení tedy umíme zvládat,“ píše.
Kromě toho studie vydaná v magazínu British Journal of Nutrition shledala, že po pět hodin po jídle se účastníci cítili ospalí a letargičtí. A neměli touhu pozřít cokoli dalšího, dokonce ani sladkosti. „To bylo překvapivé, protože centra odměn v mozku jsou obvykle zaměřená na specifická jídla, takže se neočekávalo, že konzumace pizzy změní touhu po sladkostech,“ přiznávají autoři.
Relativně optimistické závěry studie ohledně příležitostného přejídání se je však třeba doprovodit dvěma varovnými poznámkami. „Klíčové slovo je příležitostné,“ upozorňuje Emily Brownová na serveru Unilad. A magazín Muscle and Fitness poté dodává, že studie si vzala při svém experimentu k ruce pouze mladé a zdravé muže. Nikoli obézní nebo staré, vynechala i ženy. Časopis však prozrazuje, že právě tyto skupiny se vědci chystají prověřit příště.
