Její třetí muž Frank ještě žil, když vedle něj seděla na posteli a háčkovala si černou pokrývku hlavy na jeho pohřeb. Své domácí se ptala, zda si může ve sklepě uložit jeho rakev. Nebohého manžela si dobírala, nepokrytě, morbidně. „Tak už to s tebou nebude trvat dlouho,“ říkala mu ráno po probuzení místo pozdravu. Měla pravdu. Věděla, že ji má.
Poděsil se, když dva jeho psi dostali zbytky jídla z jeho talíře – a zemřeli.





















