Obdobné krasavice na nálezce čekaly. Čekají dodnes!
Trochu to připomíná instruktáž k filmu pro pamětníky, ale je třeba to zmínit: Ne, v roce 1967 ještě nebyl internet. Reality-show byly docela neznámým formátem zábavy, televizní společnosti po celém světě experimentovaly nanejvýš s vědomostními výherními soutěžemi.
Proto by se mohlo zdát, že vytvořit v takovém prostředí reklamní počin, který by se dal nazvat „virálním“ a „globálním“, bylo vlastně nemožné. Jenže kanadskému výrobci whisky se právě něco takového povedlo. S relativně skromnými prostředky v palírně Canadian Club vytvořili fenomén, který vyvolává jisté vzrušení i dnes, po bezmála šedesáti letech.
Kanadská palírna se tehdy až úporně snažila vytvořit si na severoamerickém trhu image „pití pro chlapy, kteří se nebojí žádné akce“. Sám argument, že by vám pití konkrétní whisky snad mělo propůjčit reputaci zcestovalého dobrodruha, se však jevil být hodný zpochybnění už tenkrát.
Provozní ředitel Roy Stevens proto přišel s neotřelým nápadem. Navázat láhve s lihovinou zlatavé barvy na skutečná dobrodružství. Exotiku, divočinu, adrenalin. Tu asociaci pak dovedl, spolu s marketéry z agentury McCaffrey & McCal, do extrému.
Protože co je větším dobrodružstvím, než najít skutečný poklad?
Tím pokladem pochopitelně byla „basa“ dvanácti lahví prémiové whisky od Canadian Club. A jak poprvé v červnu 1967 začaly informovat reklamy zveřejněné v magazínech jako Life, Look, Esquire nebo Playboy, zrovna jedna taková bedna s tuctem lahví byla ukryta někde poblíž Kilimandžára. V Tanzanii.
Jestli náhodou máte cestu kolem nejvyšší samostatně stojící hory světa, a současně nejvyšší hory afrického kontinentu Afriky, byl by hřích se tu nestavit. Zvlášť, když se v dalších inzerátech objevilo několik dalších fotek z místa uložení bedny a přidalo se k tomu pár šifrovaných mnohoznačných indicií.
Velká hra na hledání pokladu tak mohla začít.
