náhledy
Všední tvář Brazílie má podobu chudoby, drog a násilí. Mezi lidmi je tam více než 17 milionů střelných zbraní, asi osm kusů na 100 obyvatel. A nezahálejí. Ročně připraví o život asi 35 tisíc obětí, tedy 18 ze 100 tisíc. V USA jsou to čtyři lidé na 100 tisíc.
Autor: Lunae Parracho, Reuters
Drtivá většina trestných činů za použití střelné zbraně se odehrává ve favelách, městských částech hustě osídlených relativně chudými a velmi chudými lidmi z nižších tříd, vysvětluje Robert Muggah, šéf výzkumného centra Igarapé Institute z Rio de Janeira. Mohou za to podle něj především drogy, ještě v 80. letech měla totiž Brazílie srovnatelnou míru vražd jako USA.
Autor: Lunae Parracho, Reuters
Pak do ní však pronikl kokain a za tržby z něj drogoví obchodníci nakupovali zbraně. Mezi jednotlivými kartely vypuklo válečné šílenství o podíl na drogovém trhu, do něhož se zapojili i zkorumpovaní policisté.
Autor: Lunae Parracho, Reuters
Bohatých obyvatel měst se nedotklo, ti se přestěhovali do honosných čtvrtí, aby jejich bezpečí chránil ostnatý drát a soukromé ochranky. Pro chudé to však byla katastrofa.
Autor: Lunae Parracho, Reuters
"Rio de Janeiro se stalo téměř neobyvatelné, Recife bylo v plamenech, v Sao Paulu se rozhořela úplná krize," popisuje Muggah.
Autor: Lunae Parracho, Reuters
Situaci podle něj pomohl restriktivnější zákon o držení střelných zbraní. Díky němu klesl počet zabití spáchaných zbraní ze 40 tisíc v roce 2003 na 34 tisíc o rok později. Ale pak se trend zastavil.
Autor: Lunae Parracho, Reuters
Mohli za to zkorumpovaní policisté, vojáci a hasiči (v Brazílii nosí zbraně i hasiči), kteří prodávali pistole i pušky ze státních skladů drogovým skupinám.
Autor: Lunae Parracho, Reuters
A také pašeráci, Brazílie je totiž mohutným výrobcem zbraní, druhým největším na západní polokouli. Osmdesát procent produkce přitom vyváží, před dvěma lety exportovala jen do Spojených států téměř 850 tisíc zbraní.
Autor: Lunae Parracho, Reuters
Vyváží je také do Paraguaye a Kolumbie. A právě odtud se kvůli pašerákům vracejí zpět domů.
Autor: Lunae Parracho, Reuters
V roce 2005 přitom obyvatelé v referendu zamítli zákaz prodeje zbraní a střeliva civilistům. Jednak kvůli nedůvěře v účinnost policie, jednak kvůli názoru, že držení zbraní patří mezi základní práva, a také kvůli tomu, že drtivá většina zločinů je stejně spáchána ilegálně drženými zbraněmi.
Autor: Lunae Parracho, Reuters
Situací také výrazně zamíchala americká nevládní organizace NRA, která proti omezování držení zbraní protestuje a která financovala místní lobbistické skupiny i pravicové tiskoviny. Mimochodem, bylo to poprvé, kdy se NRA přímo angažovala mimo území Spojených států.
Autor: Lunae Parracho, Reuters
Pro srovnání s jinými zeměmi nahlédněme ještě do statistiky serveru gunpolicy.org. Brazílie je podle ní s 34 678 oběťmi střelných trestných činů ročně na špici tragické hitparády. Následují Kolumbie (12 539), Mexiko (11 309), Venezuela (11 115) a Spojené státy (11 101). V Česku je to 13 lidí.
Autor: Lunae Parracho, Reuters
Ale pokud jde o podíl zabití střelnou zbraní na sto tisíc lidí, je pořadí jiné. Nejhůře je na tom Honduras (68,7 na 100 tisíc lidí), poté El Salvador (39,9), Jamajka (39,4), Venezuela (39) a Guatemala (34,8).
Autor: Lunae Parracho, Reuters
V Brazílii je to 18,1 vražd na 100 tisíc lidí, ve Spojených státech 3,6, v Česku 0,12.
Autor: Lunae Parracho, Reuters
V brazilských favelách, bereme-li je odděleně od brazilských venkovských oblastí a jiných městských částí, je však kriminalita páchaná střelnými zbraněmi mnohem vyšší než v jiných zemích.
Autor: Lunae Parracho, Reuters
Ve favelách žije kolem 11,4 milionu z celkem 190 milionů brazilských obyvatel.
Autor: Lunae Parracho, Reuters
A počet lidí ve favelách se zvyšuje, onomu procesu se říká favelizace. V 50. letech minulého století mělo ve slumech Rio de Janeira domov sedm procent obyvatel, dnes v nich žije jeden z pěti lidí.
Autor: Lunae Parracho, Reuters
Život ve favelách brazilských měst ovládají drogové kartely. Utlačují tamní obyvatele, ale také svým způsobem zajišťují klid a pořádek a pomáhají.
Autor: Lunae Parracho, Reuters
Především se však, vyjma vraždění, věnují byznysu. V některých oblastech vydělávají až 150 milionů amerických dolarů ročně.
Autor: Lunae Parracho, Reuters