Dvě starověké armády se do sebe dřevěnými kyji a bronzovými meči, sekerami a noži a šípy s pazourkovými i bronzovými hroty pustily v údolí toku Tollense kolem roku 1250 před naším letopočtem. Krvavá, brutální jatka zahrnula podle odhadů na dvě tisícovky válečníků, to je počet, který odborníkům od první chvíle vyrážel dech. Taková bitva je v údobí doby bronzové bezprecedentní. Unikátní.
Výzkumy válečného konfliktu u Tollense velmi proměnily naše mínění o oné době i o dějinách násilí obecně. „Bitva naznačuje, že domněnka, že v prehistorii mělo násilí nahodilou nebo pouze vysoce ritualizovanou podobu, nemusí platit,“ shrnuli jsme na Xman.cz v roce 2019 poznatky, které přinesl tehdejší výzkum. Dodali jsme mínění archeologa Barryho Moloye, podle něhož masakr naznačoval, že doba bronzová nebyla obecně nenásilnou érou, ale obdobím, v němž bylo násilí předpokládatelnou, očekávatelnou a plánovanou aktivitou.
Kdo však byli její protagonisté? Kde se válečníci vzali, odkud přišli? Dosud se na místě konfliktu našlo asi dvanáct a půl tisíce kostí, patřily asi 150 lidem. Všichni byli v době smrti mladí muži, silní, v dobré fyzické kondici. Bezpochyby to nebyli nováčkové, jde-li o válčení. Kosti nesly stopy předchozích, vyléčených zranění, poznamenává portál CNN.
Nebyli to žádní zemědělci, kteří by se maximálně jednou za čas dopouštěli ojedinělých loupeživých přepadů sousedů. Byl to nejspíš mistři válečného řemesla. Odborníci předpokládají, že proporce bitvy za sebou nechaly mnohem větší počet těl. Údolí jich podle odhadů ukrývá další stovky.
Odkud se však válečníci vzali? Předchozí paleogenetické analýzy naznačily, že všichni bojovníci nebyli místní, měli pocházet ze střední i severní Evropy. Někteří z nich podle nich mohli přijít i z území dnešního Česka.
Nový výzkum shrnutý ve studii v magazínu Antiquity jejich kořeny upřesňuje. Líčí detailněji, které evropské oblasti krvežíznivé válečníky do obří bitvy v dnešní spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořansko na severovýchodě Německa vyslaly.