náhledy
Bizoní lebka byla důležitou součástí rituálů, i u Lakotů Oglalů.
Autor: Getty Images
Bizoní lebka v týpí ležení indiánů Oglalů, foto je z doby kolem roku 1907.
Autor: Getty Images
Bizoní lebka neschází ani na fotce tří Absaroků, známých též jako Vraní indiáni.
Autor: Getty Images
Bizoní maso se sušilo na slunci, jako v osedžské vesnici.
Autor: Getty Images
Lov oštěpem, lukem a šípem ještě nevedl k masovému vybíjení bizonů.
Autor: Getty Images
Lovecké výpravy na bizony po železnici nebyly žádným mýtem, opravdu se organizovaly. Stejně tak platilo, že státu se vyhubení bizonů hodilo.
Autor: Profimedia.cz
Roli hrál i průmysl bílého muže. Bizoní kosti se spotřebovávali na výrobu hnojiv, lepidel. Na snímku z roku 1892 hromada bizoních lebek u továrny Michigan Carbon Works.
Autor: commons.wikimedia.org
Dodge City bylo západní výspou západní Ameriky. A zpracovávaly se tu bizoní kůže.
Autor: commons.wikimedia.org
Bez bizonů se mnozí indiáni stali závislí na přídělech amerického státu.
Autor: commons.wikimedia.org
Vybíjení bizonů začali indiáni, bílí lovci napsali jeho závěrečnou kapitolu.
Autor: Profimedia.cz
Pózování nad zastřeleným bizonem patřilo v jisté době v jistých oblastech k bontónu.
Autor: Profimedia.cz
Poslední velká bitva o loviště bizonů se odehrála mezi Lakoty a kmenem Póniů v roce 1873 v Nebrasce. Za sebou nechala přinejmenším 20 mrtvých mužů, 39 žen a 10 dětí.
Autor: commons.wikimedia.org
Jak vybíjení bizonů postupovalo. Nejsvětlejší hnědou barvou jsou vyznačeny oblasti původního výskytu bizonů, hnědou bizonní teritoria v roce 1870, černou poté místa výskytu bizonů v roce 1889, černá čísla označují počet bizonů, kteří vybíjení do oné doby přežili.
Autor: commons.wikimedia.org
Lovec a celebrita Buffalo Bill si udělal z bizonů součást své show.
Autor: Profimedia.cz
Buffalo Bill měl smysl pro reklamu.
Autor: Profimedia.cz