Podkopávání hradeb bylo v roce 256 zásadní součástí obléhání města Dura Európos Peršany. V dírách podle historiků zakládali oheň a dodáváním chemických látek vháněli do města jedovatý plyn. | foto: Profimedia.cz

Metání nakažených mrtvol, šípy s jedem. Dějiny špinavých zbraní jsou dlouhé

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit
Jsou odpornými válečnými prostředky, neférovými, do krajnosti neetickými a za mírových dob svorně kritizovanými všemi stranami. Za válečného stavu však lidstvo používá biologické a chemické zbraně odpradávna. Seznamte se s jejich historií.

Když nejslavnější hrdina řeckých bájí Héraklés udolal strašlivou Hydru, hned si do jejího jedu namočil hroty svých šípů. Propříště. Není to jediná literární zmínka o užití otrávených zbraní. Informací o tom, že proradní Trójané, ale též neméně proradní Řekové, používali při boji otrávené šípy a jedem ošetřené hroty svých kopí, je v Homérově eposu Ilias a Odyssea hned několik.

Výsledek byl nad očekávání omračující, v paprikách obsažený kapsaicin s pálivostí, o jaké se horkokrevným dobyvatelům nikdy nesnilo, zle leptal kůži i sliznice.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu iDNES.cz, Lidovky.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se
,