Kupte si tchyni!
Orient máme spojen s mnohoženstvím a lákavou pohádkovou představou šejka s harémem plným manželek.
Zatímco je ale taková představa sice opravdu teoreticky uskutečnitelná, prakticky to ovšem vypadá tak, že většina Arabů přejala západní systém a má jenom jednu ženu - hlavně z úsporných důvodů. "Pořizovací cena tohoto zboží" totiž rok od roku stoupá.
I proto se poněkud změnil přezíravý přístup otců k narození dcer - zvlášť když již mají syna, pokračovatele rodu. Od nastávajícího manžela své dcery totiž dostanou za sňatek předem smluvenou a vůbec ne malou částku. V některých rodinách se na svatbě svých potomků otcové domluví již při jejich narozením – nebo i před ním.
Paradoxní situace ovšem nastane, pokud ženichova vyvolená přišla o otce a žije jen s matkou. V tom případě se muž musí postarat o obě, takže si vlastně navíc koupí tchyni.
Hodnotové měřítko muslimů se v konzervativních zemích ale příliš nezměnilo: žena se v něm stále drží na posledních příčkách, před ní jsou například velbloudi. Svatební transakcí se stane právoplatným majetkem svého chotě, ten s ní může dělat téměř cokoli.
Pokud se ji ale rozhodne vyhnat, peněžních výdajů se tak úplně nezbaví, žena totiž nemůže zůstat zcela finančně nezabezpečena. Pohodlnější je proto zprostředkovat výměnu manželek za užitečnější "hospodářské zvíře", i když ani to není vždy úplně jednoduché.
Zahalená krása
Popisovat krásu arabských žen je v konzervativních muslimských zemích nesnadný úkol: na veřejnosti se pohybují zahalené a potenciálnímu obdivovateli vystavují jen oči (v lepším případě i nos) a sandály.
Tento úbor nosí žena prakticky neustále, odkládá ho jen doma. Tam se má ostatně podle Koránu zdržovat co nejvíc a vycházet, jen když je to nezbytně nutné – a vždy jen se souhlasem "svého pána a vládce".
Dostane-li ho, musí se na veřejnosti pohybovat nenápadně, v tradičním oděvu, vyhýbat se tržištím a ujistit se, že nikdo cizí neuslyší její hlas.
Pokud není choť doma a kdokoli za ním přijde, byť i nejlepší přítel, nesmí mu žena otevřít či se s ním bavit (ani mezi dveřmi), aby ochránila jeho i svou čest a nezavdala příčinu k pomluvám.
Ctnost, modlitby, půst, péče o děti, to je jediné, o co se má zajímat. A musí být vždy čistá a připravená kdykoliv uspokojit mužovy sexuální potřeby. Tak vypadá v kostce život Arabek ve většině islámských zemí.
Tabu, tabu, tabu
O tom, zda jsou vášnivé v posteli, se můžeme jen dohadovat. O sexu zásadně nikdo nemluví, neprobírají ho ani muži mezi sebou, jak je to běžné u nás.
Pokud totiž existuje náboženství, které svým puritánstvím mnohonásobně předčí křesťanství, tak je to islám. Milostné hrátky se odehrávají pouze v soukromí, na veřejnosti by vzbudilo pohoršení i běžné držení za ruce či kolem ramen.
Takové důvěrnosti se ale, včetně letmých polibků, často vidí - u mladých chlapců! Jelikož je ovšem homosexualita společensky absolutně nepřijatelná (může za ni hrozit i ukamenování), jsou tyto kontakty spíš touhou po dotyku lidského těla a zřejmě nepřekračují hranice panické nevinnosti.
Toto chování souvisí s tím, že nejen adolescenti, ale v podstatě všichni svobodní muži mají téměř nulovou možnost uspokojit své libido. Než totiž ušetří na to, aby si koupili ženu, bude jim, pokud nejsou z hodně bohaté rodiny, něco ke třicítce!
Masturbaci, jediný další spolehlivý uspokojující ventil, navíc Alláh striktně zakazuje a jeho příkazy jsou svaté - i pro mladé. Mnozí psychologové přitom spatřují právě ve frustraci sexuálně nevybouřených chlapců z věřících rodin jeden z kořenů fanatismu, který vede i k sebevražedným atentátům.
Turistický ruch
Alternativu tak mladíkům představují některé postarší turistky, které jezdí za mládenci hlavně do Egypta.
Iniciativa ale musí vyjít vždy od sexuálně náruživých cestovatelek: obtěžovat ženy - třeba pískáním - nebo jim dělat milostné návrhy si nikdo nedovolí. Žádostivé pohledy jsou ovšem leckdy víc než výmluvné. Občas se ale stává, že za cizincem doprovázejícím drahou polovičku přijde Arab a nabídne mu za ni velmi slušnou sumičku.
Prostituce prakticky neexistuje, vzhledem k okolnostem ji nemá kdo dělat! Pokud jde o pornografii, s tou se nesetkáte už vůbec. Korán dokonce zakazuje nejen zobrazení nahého těla, ale i člověka jako takového: je prý příliš dokonalý.
To už se sice až tak moc nedodržuje, nicméně spatřit v trafice časopis s ženou - byť oblečenou - na titulní stránce je v konzervativních zemích vyloučené.
A zavedeným pořádkům si netroufnou nijak zvlášť vzdorovat ani mladé dívky ve větších a poněkud svobodomyslnějších městech. Ke štěstí jim bohatě stačí chodit na ulici s nezakrytým obličejem a ukazovat nohy. Tak pár centimetrů nad kotníky...
Legální znásilnění
Prakticky beztrestné je znásilnění. Pokud není skutku přítomen mužský svědek, nemají oběti sebemenší šanci domoci se spravedlnosti. Naopak, mohou být potrestány, že nepatřičným chováním muže vyprovokovaly!
Není bez zajímavosti, že ve většině arabských států platí trest smrti ukamenováním za cizoložství a sto ran bičem za smilstvo.
A podle islámských teologů má manžel na své choti právo vykonat jakýkoli tělesný trest, pokud se pro něj dotyčná odmítá udělat krásnou nebo nechce vyhovět jeho okamžitým sexuálním potřebám!
Další martyrium, které musí v těchto oblastech něžné pohlaví vytrpět, je obřízka, prováděná dosti nešetrným zásahem. Tento zákrok ale naštěstí není všude povinný, jsou i státy, v nichž se neprovádí vůbec a kde se nebere až tak vážně ani islám samotný – patří k nim Turecko, částečně Tunis či Maroko.
