V rozhovoru pro Xman.cz se členka světové barmanské masterclass doznala k souboji, který vede v barech jako zákaznice. „Pokaždé, když přijdu do baru a neví se, že jsem z oboru, mně obvykle namíchají něco ‚holčičího‘. S tím bojuji dlouho,“ vylíčila. „Jenže všechny ženy, přinejmenším v Mexiku, dávají přednosti hořčejším chutím. I hořčejším pivům. Lidi by si to přitom stereotypně spojovali spíš s muži: silnější pití a tak dál, znáte to,“ vyložila s tím, že podle mužů a žen tedy drinky nedělí.
Gina Barbachano v Praze |
„Ale s ohledem na generace preference rozeznávat můžete. Starší generace dávaly přednost drinkům s výraznými lihovinami. Mladší, které přišly po covidu, vyhledávají lehčí styly. Myslím, že je to víc generační věcí než záležitostí ženského, nebo mužského pití,“ uvedla pro Xman.cz.
To vaše malé pivo!
Na mixologickém nebi dnes září docela nahoře, její cesta však byla trochu krkolomná. Vystudovala turismus, na druhou stranu baru se poprvé dostala, když se podílela na organizaci festivalu jídla a pití. „Stalo se něco magického. Milovala jsem, jak jsem se v tu chvíli cítila, do barů jsem se zamilovala,“ líčí.
Zrodila se harmonická symbióza. Dnes je proto Gina Barbachano spolumajitelkou a generální manažerkou baru Hanky Panky. A jednou z předních světových barmanek, s vlastním, bláznivým stylem, za barem je tak trochu nemotorná. Rovněž s výrazným rukopisem, velkou roli v něm hrají mexické destiláty.
„Pocházím z oblasti, kde se vyrábí charanda, což je něco jako agricole rum, a hodně jsme ho pili na oslavách. Můj táta pil pořád tequilu, takže jsem na ni byla zvyklá. Když jsme byli starší, dívali jsme se na filmy nebo televizi a táta nám nalil trochu tequily. Byla to krásná chvíle spojení a ty chutě mi zůstaly,“ popisuje.
Naopak k mezcalu si cestu musela najít pracněji. „Neměla jsem ho moc ráda,“ přiznává dokonce. Během svého alkoholové učení ho však opomíjet nemohla. „Když jsem začala pracovat v místní restauraci, řekli mi: Pracuješ tady, musíš ochutnat všechny naše mezcaly,“ směje se. Dodává, že poctivě ochutnávala. „Každý den jeden nebo dva. Postupně jsem pochopila, že ne všechny mezcaly jsou kouřové nebo drsné. Zamilovala jsem se do jejich rozmanitosti a chutí, které se mění podle výrobce. Stále je to můj nejoblíbenější destilát,“ vysvětluje.
A skládá hold českému pivu. „Pořadatelé mě vzali do hospůdky a bylo to úžasné. Česká piva jsou skvostná,“ zhodnotila pro Xman.cz. Dodala, že je nezkoušela z půllitrů. „Sáhla jsem po malé verzi. Byla veliká jako moje hlava, říkala jsem si: Páni, to že je malé pivo? To mám radost,“ ohlížela se za svou pražskou hospodskou návštěvou.