1 / 31
V prvním dějství byl pachatelem krajní pravičák, náboženský fanatik, odpůrce potratů a socialismu. V druhém pak státní aparát, média, veřejné mínění. Zatímco se terorista Eric Rudolph skrýval v lesích, hrdina Richard Jewell byl deptaný na veřejném pranýři. Od tragédie na olympiádě v Atlantě uteklo 27. července 30 let.
Autor: koláž iDNES.cz, Profimedia.cz
Zatímco krajně pravicový terorista páchal zlo výbušninou, média, represivní složky, veřejné mínění svou oběť ničily bez fyzického násilí.
Autor: Profimedia.cz
Hned zkraje si připomeneme obě tváře samostatně. Toto je Eric Rudolph. Stoupenec nadřazenosti bílé rasy, křesťanský terorista. Odpůrce homosexuality, potratů, socialismu. To on nastražil olympijské Atlantě bombu.
Autor: ČTK
Richard Jewell. Člen ochranky střežící pořádek v atlantském olympijské parku, kde bomba vybuchla. Muž, který si podezřelého batohu všiml a zachránil desítky životů tím, že oblast začal vyklízet. Muž, z něhož FBI a média udělala toho, kdo bombu předtím sám nastražil. Osamělého vraždícího vlka.
Autor: Profimedia.cz
Příběh o dvou tragických dějstvích se začal psát něco po půlnoci 27. července. Tady, v olympijském parku Centennial. Terorista tam ve vojenském batohu uložil největší trubkovou bombu, která kdy byla v Americe použita. Tři ocelové trubky napěchované hřebíky.
Autor: Getty Images
Nastražení bomby ohlásil na policejní linku. Oznámil, že exploduje do třiceti minut. Kvůli byrokratickým průtahům se informace mezi bezpečnostními složkami předávala pomalu.
Autor: Getty Images
Přesto se oblast začala vyklízet. Díky pozornému, jindy snad až příliš horlivému pracovníku bezpečnostní agentury Richardu Jewellovi. Podezřelého batohu (takto nějak vypadal, ukazoval posléze inspektor FBI) pod lavičkou si všiml, nahlásil ho – a ještě před příjezdem specialistů začal místo z vlastní iniciativy s kolegy vyklízet.
Autor: Profimedia.cz
Byla to lopota. Spousta lidí byla opilá, s pivem v rukou, pletli se, nechodili, kam měli. Ty dvě tři minuty, které bomba Jewellovu úsilí dopřála, zachránily i tak desítky životů.
Autor: Getty Images
Když explodovala, přesto pustošila. Jednu ženu šrapnely zabily, 111 lidí zranily.
Autor: Profimedia.cz
Proč? Vyjevilo to, o devět let později, pachatelovo prohlášení: olympiádu odsoudilo jako oslavu globálního socialismu, washingtonskou vládu jak viníka interrupcí.
Autor: Getty Images
Účet by mohl být krvavější, nebýt obezřetnosti Richarda Jewella. Přesto právě z něj udělala FBI hlavního podezřelého. Prstem na něj ukázal jeho bývalý šéf z předchozí práce: Jewell je přehnaně snaživý, bombu sám nastražil, aby ji poté „našel“ a mohl sklízet uznání jako zachránce.
Autor: Getty Images
FBI vše sedělo. Nedoceněný horlivec, bez předchozího záznamu, bez politického motivu, osamělý vlk. Tady jsou dva znavení agenti po prohlídce Jewellova bytu.
Autor: Getty Images
Jen tři dny po explozi vynáší podezření vyšetřovatelů na veřejnost reportérka listu The Atlanta Journal – Constitution Kathy Scruggsová. Sama by vydala na dlouhý, barvitý profil. To ona je horlivá, snaživá. Mladá, ale gigantická osobnost. Nosí mini, kouří, pije, flámuje s policisty, je tvrdohlavá, neodbytná. Chce přinášet skandální odhalení. Chce být první.
Autor: Profimedia.cz
Vystaví Richarda Jewella jako terč. Veřejnému mínění. Lidu, milujícímu dramata, perverzní zápletky, šokující odhalení. Její článek, který pro Jewella znamená ortel, rozsudek ještě před soudem, vyjde necelé tři dny po explozi, 30. července.
Autor: Profimedia.cz
Richard Jewell se stal štvanou zvěří.
Autor: Profimedia.cz
Před domem na předměstí, kde kde bydlel se svou matkou, dnem i nocí tábořily hordy novinářů. Takto to vypadalo. Kamkoli se vydal, byli mu v patách, stejně jako vůz s agenty.
Autor: Profimedia.cz
Co hůř, agenti FBI na něj zkoušejí triky, lsti. Podvádějí ho. Do cesty se jim postaví excentrická figurka, Jewellův přítel právník Watson Bryant (je s ním na fotce). Vycítí zneužívání moci, represi, policejní svévoli – a jako rozený potížista se jej rozhodne chránit.
Autor: Profimedia.cz
Nemá sice s trestním právem zkušenosti, dělá v realitách, nemá asistenty, ale… má bojovné srdce. A popravdě, prahne po tom, všechny je porazit: média, agenty! Porušili vše, včetně prvního až šestého dodatku ústavy, je si jistý.
Autor: Getty Images
Bryant je zarputilý. A FBI nemá zhola nic, kromě touhy nabídnout co nejdřív pachatele a kromě tunelového vidění, v jehož pasti se agenti ocitli a v němž vidí jen Jewella. Jenže v říjnu ho musejí očistit. Na fotce je Jewellova matka, pronásledovaný hrdina a jeho rebelský, svérázný, ale o to urputnější advokát.
Autor: Profimedia.cz
Jiného podezřelého však agentům jejich posedlost Jewellem nedopřála. Ale museli zaznamenat, jak se v atlantském regionu množily výbuchy. V lednu 1997 cílila exploze na kliniku, která prováděla umělé potraty, o měsíc později na lesbický bar, v lednu následujícího roku byla terčem opět klinika praktikující interrupce. To vše páchá tento terorista.
Autor: Getty Images
V únoru 1998 se se jménem Eric Rudolph setkali agenti poprvé. Našli za ním výhružný profil. Rasista, stoupenec bílé nadřazenosti, člen několika militantních skupin, který nakonec skončil v křesťanské teroristické organizaci Boží armáda (na snímku je jeden z jejích mluvčích).
Autor: commons.wikimedia.org, Creative Commons
V květnu 1998 už je na Rudolpha vypsána odměna milion dolarů. Pátrají po něm policejní i amatérské týmy (na fotce). V apalačské divočině, kde se bude skrývat po celých pět let.
Autor: Getty Images
Přežívá doslova jako divoch, jí žaludy a mloky, vykrádá popelnice, obilná sila. I tady byl.
Autor: Getty Images
Případ dorůstá bizarních kontur. Jeho bratr posílá médiím a FBI brutální videovzkaz: uřezává si na něm levou ruku cirkulárkou. Eric je nevinný, nechte jej na pokoji!
Autor: Getty Images
Eric Rudolph je dopadený v roce 2003, zatkl jej policejní nováček. Měl za to, že zadržel zlodějíčka, když se Rudolph doznal ke své identitě, rozklepala se policistovi kolena.
Autor: Getty Images
Rasista hlásící se ke křesťanství s vyšetřovateli nakonec spolupracoval, v roce 2005 své motivy shrnul v politickém prohlášení. Teror rozséval v rámci boje proti interrupcím, homosexualitě, globálnímu socialismu.
Autor: Getty Images
Dostal celkem čtyři doživotní tresty.
Autor: Profimedia.cz
A Richard Jewell? Musejí pykat a platit, je si jistý jeho právník Bryant. Prokurátorův dopis z října 1996 se Jewellovi výslovně neomluvil. Odděleně vydané prohlášení však velmi diplomaticky uznalo, že se s ním nezacházelo správně. Jenže Bryant chtěl víc. I po médiích.
Autor: Profimedia.cz
Jeho žaloby končily dohodami s druhou stranou – a finančními kompenzacemi, které však zhusta šly na soudní výdaje. Na domluvu kývla stanice CNN, NBC News, list New York Post. Atlanta Journal – Constitution ne. Po vleklém procesu soud rozhodl, že předmětný článek byl v pořádku, v době vydání odpovídal pravdě.
Autor: Getty Images
Nechala za sebou spoušť. Jenže nejen tu, kterou způsobila bomba.
Autor: Getty Images
Neuvěřitelný příběh v roce 2019 ztvárnil Clint Eastwood ve filmu Richard Jewell. Na snímku je se synem právníka Bryanta a s Jewellovou matkou Bobi.
Autor: Getty Images
