Ověšení byli metály, ale domů se vrátili o berlích a z umaštěných uniforem jim často trčely pahýly ovázaných končetin. Hrdinové neslavně prohraných ústupových bojů svým žalostným zjevem a pajdavým krokem jen dokreslovali, že to s rakousko-uherskou monarchií v Evropě vypadá bledě.
Doma – v jejich uherských vesničkách a osadách – je však nikdo nadšeně nevítal. Už to nebyli ti silní sedláci, ale zničení mrzáci. Nevzbuzovali respekt a strach jako dříve. Z fronty dorazili dříve než ostatní branci a nejspíš příliš brzy. Proto také byli mezi prvními, kteří se nedočkali jara. Než z plání v okolí slezl sníh a na řece Tise roztál led, většina z nich už odpočívala na místních krchovech.
Lektvar z vypraných mucholapek pomáhal nejprve od nežádoucích svědků. Po válce začal odklízet i nemanželské děti.