zavřít
1 / 31
náhledy
Náborové plakáty nejsou jen výtvarná díla vylepovaná na nárožích. Jsou to okénka do minulosti. Do nálad doby, v nichž vznikaly. Od bitevních apelů přes Strýčka Sama až po naléhavé výzvy sovětských a čínských propagandistů. Všechny sdělují totéž. Vojáků je pořád třeba. Pro obranu vlasti, ideálů, impéria.
Autor: Zdroj: Yanker poster collection (Library of Congress)
Zeptej se mariňáka. Klasika, jejímž zadavatelem pochopitelně byla Námořní pěchota Spojených států amerických. Tento plakát přitom nestárne, mění se na něm zobrazovaní vojáci, ale text zůstává už po desítky let totožný.
Autor: Yanker poster collection (Library of Congress)
Od roku 1976 se náborová kampaň Námořní pěchoty Spojených států neomezuje na muže, a začíná cílit i na ženy, které v armádě vidí svou budoucnost.
Autor: Zdroj: Yanker poster collection (Library of Congress)
Mladí muži a ženy, braňte svobodu, národ a čest, za které bojovali vaši otcové. Za jejich zády na obzoru plane revoluční rok 1917, ovšem náborový plakátek je datován k roku 1941. Podepsal se pod něj iniciálami jakýsi „V.S.“. Kdo to tak asi mohl být?
Autor: Zdroj: Yanker poster collection (Library of Congress)
„Rodina-mat’ zovet!“ neboli „Vlast volá!“. Volá, a soudě podle provedení, je ten hovor naléhavý.
Autor: Zdroj: Yanker poster collection (Library of Congress)
Plakát zobrazující hrdinného bojovníka Čínské lidové osvobozenecké armády, který ač zraněn útočí na nepřítele, „na obranu předsedy Maa a vlasti“, je trochu zvláštní případ. Není určen čínskému čtenáři, je cíleně zaopatřen anglickým přepisem. Aby ukázal vysokou morálku čínských vojáků nepřátelům.
Autor: Zdroj: Yanker poster collection (Library of Congress)
Přiložit ruku k dílu může každý. Třeba zahrabáváním naostřených bambusových kůlů, hrotů pomsty, abyste eliminovali americké bandity. Plakát má ryze vietnamský kontext, ale vyjel z tiskáren v Číně.
Autor: Zdroj: Yanker poster collection (Library of Congress)
Tenhle exemplář je staršího data. „Proč nejsi v armádě?“, náborový plakát pro protikomunistickou Dobrovolnickou armádu, byl vytištěn během ruské občanské války, kolem roku 1920.
Autor: Zdroj: Yanker poster collection (Library of Congress)
„Sláva Rudé armádě“, která už podle všeho přijíždí do Berlína. Byť se válečný vývoj přiklonil na stranu Spojenců, v Rusku se už tou dobou rekrutů kriticky nedostávalo. Chtělo to pozitivní motivaci.
Autor: Zdroj: Yanker poster collection (Library of Congress)
Hranatí muži s nábojem, Neporazitelná armáda národů. Která se tedy, na souši ani na moři, neobejde bez patřičné podpory dělnictva.
Autor: Zdroj: Yanker poster collection (Library of Congress)
Ne každý plakát do armády lákal. Například text od Charlese Rosnera: „Přidejte se k armádě; cestujte do exotických, vzdálených zemí; seznamte se s vzrušujícími, neobvyklými lidmi a zabíjejte je.“ představoval realitu vojenského života jinak.
Autor: Yanker poster collection (Library of Congress)
Radost z vítězství? Kdepak, máme tu nového rekruta do armády!
Autor: Yanker poster collection (Library of Congress)
Námořní pěchota formuje muže: tělo, mysl, ducha. Co víc si přát?
Autor: Yanker poster collection (Library of Congress)
Je to skoro jako palindrom. Podpora armády lidu a pro lid. Lidová armáda pro lidi? Lid podporuje lidovou armádu?
Autor: Yanker poster collection (Library of Congress)
„Železná bašta – společná obrana armády a lidu“ je název čínského propagandistického plakátu z doby Kulturní revoluce, kolem roku 1974, který propaguje koncept silné, jednotné fronty mezi armádou a civilním obyvatelstvem pro národní obranu.
Autor: Yanker poster collection (Library of Congress)
„Pomozte své zemi svou silnou pravou rukou. Přihlaste se hned teď.“ Takové letáky bývaly k vidění v roce 1915, a armáda si od rekrutů nejednou nenávratně vypůjčila pravé ruce, ale i jiné končetiny.
Autor: Yanker poster collection (Library of Congress)
V únoru roku 1862 na v Konfederační armádě to šli chytře. Buď se k nim můžete dobrovolně přihlásit, a pak máte nárok na náborový příspěvek. Anebo z vás udělají rekruta, odvedence, ať už chcete, či nikoliv. Ale to už bude zadarmo.
Autor: Confederate States of America, Creative Commons
Langemarcke, St. Julien, Festubert a Givenchy – Nová jména kanadské historie. Též ovšem místa na evropském bojišti, která Kanaďané zalili svou vlastní krví.
Autor: Halloween HJB, Creative Commons
„Austrálie slíbila Británii dalších padesát tisíc mužů. Pomůžete nám ten slib splnit? ptají se plakátem náboráři u protinožců.
Autor: Government of Australia, Creative Commons
A ještě jeden vzkaz z kontinentu klokanů. „Austrálie potřebuje každého schopného muže! On už svým dílem přispívá, co vy?“ K tomu ještě naléhavá dovětek: „Teď nebo nikdy!“
Autor: Special Collections, Creative Commons
Naprostá klasika. Náborový plakát americké armády, z první světové války. Poprvé vytvořený Jamesem Flaggem, i s nápisem „I want you for U.S. Army“ – Chci tě pro americkou armádu – využíval známou postavu „Strýčka Sama“. Jen v letech 1917–1918 bylo vytištěno přes 4 miliony takových.
Autor: James Montgomery Flagg, Creative Commons
Tento plakát, který se objevil březnu 1915, spíš než na muže apeloval na vlastenecké cítění žen. To ony měly říct svým mužům: „Jděte!“
Autor: Edgar James Kealey, Hill, Siffken & Co. , Creative Commons
Ona je to vlastně povedená slovní hříčka. Nejenže se mají ženy se zájmem o službu u námořnictva hlásit po vlnách. Ale ony vlny, WAVES, jsou současně akronymem pro „Women Accepted for Volunteer Emergency Service“, tedy Ženy přijaté do dobrovolné pohotovostní služby.
Autor: John Philip Falter, US Naval Reserve, Creative Commons
Armáda v časech potřeby nedoceňovala jen ženy v kalhotách, ale i muže v sukních. Alespoň tedy ve Skotsku.
Autor: Halloween HJB, Creative Commons
Získat doživotní kvalifikaci, vzdělání zdarma. A také nalézt uplatnění v profesi, na níž mohou být pyšné. Plakát, lákající ženy ke službě ve zdravotním sboru námořnictva, trochu naráží. Ženy mimo armádu snad vykonávají profese, na které být pyšné nemohou?
Autor: Unknown author or not provided, Creative Commons
Historie umí být pořádně zapeklitá. Tento náborový plakát oslovuje muže ze židovských komunit na území dnešního Izraele, aby se přidaly k britské armádě v boji proti nacistům během druhé světové války.
Autor: Government Press Office, Creative Commons
Jen loajální a vlastenecké řeči nás nevytrhnou, zjišťují skrze plakát mladí muži, kteří se mají přihlásit do armády
Autor: Zdroj: Yanker poster collection (Library of Congress)
Dokonce i psi slouží v armádě, a vám se nechce?
Autor: Mildred T. Moody, Creative Commons
Přesvědčit černochy ze Severu, že se jim chce bojovat za svobodu jejich černých bratrů z Jihu, nebylo zase tak snadné.
Autor: Frederick Douglass, Creative Commons
Plakát připomíná vzácný dokument, smlouvu šesti mocností garantující (od roku 1839) nezávislost a neutralitu Belgie. Němci z toho udělali neplatný cár papíru, smlouvu porušili. Což je důvod vstoupit do armády a vysvětlit císaři, že takové věci se nepromíjí.
Autor: Zdroj: Yanker poster collection (Library of Congress)
Kdo chybí? Nejste to náhodou vy? Náborový plakát s Johnem Bullem z roku 1915 prezentuje to nejlepší z nezlomného ducha staré dobré Anglie.
Autor: Hohum, Creative Commons
