Přirozeně, bez zájmu onu otázku nemohli přejít ani ctihodní znalci starořeckého umění. Penisy soch oné doby jsou totiž ztvárněny se stejnou pečlivostí jako zbytek těl. A když vědci začali odpověď na otázku rozplétat, seznali, že za nevelkými pohlavními údy vysochaných mužů spočívá celá dobová kulturní ideologie.
Malé a velké penisy antických soch |
Předně však poznamenejme, že rozměry intimních partií antických hrdinů nás zarážejí možná i proto, že z obrazů či soch jiných starých kultur známe penisy ve ztopořené podobě. Antika dávala téměř výlučně přednost pohlavním údům v klidovém stavu. Přesto jsou prostě minimalistické. „Ve srovnání s průměrem mají malé až velmi malé penisy,“ nezastírá na serveru artsy.net pravdu o intimních proporcích antických soch odborník na dějiny sexuality a genderovou historii Andrew Lear.
A spolu s dalšími vědci vysvětluje, proč v antice vládl diktát krásy malých penisů. Byly známkou kulturnosti, vyspělosti, civilizovanosti a mužnosti.
Malý penis jako kulturní symbol
Penisy, ač malých rozměrů, měly podle Leara velký symbolický význam. Vědec dokonce tvrdí, že právě proto je tolik antických soch nahých. Jsou bez oblečení dokonce i tehdy, kdy to ztvárněná osobnost nebo naznačený příběh nevyžadovala. „Používali penis jako index charakteru. O něčem vypovídal,“ říká Lear.
O čem, na tom se shodne s jinými svými kolegy. Například podle historika Paula Chrystala „se malý penis shodoval s řeckým ideálem mužské krásy“. „Byl známkou nejvyšší kultury a příkladem civilizace,“ píše v knize In Bed with the Ancient Greeks.
Historička umění Ellen Oredssonová s ním souhlasí a pravdivost teze dokonce dokládá citátem z díla Oblaka řeckého dramatika Aristofana. Doporučuje se v něm, že bude-li muž dodržovat správné návyky, bude mít vždy „zářivou hruď, světlou kůži, velká ramena, drobný jazyk, statný zadek a malý penis“. Pokud si však vybere špatné návyky, trestem za ně mu bude „bledá pleť, malá ramena, vyzáblá hruď, velký jazyk a velký penis“.
Ne, antika mohutný penis nepovažovala za symbol moci nebo vůdcovství, ani za certifikát mužnosti. „Mužná síla vycházela z intelektu, který byl potřeba, aby dal muži zodpovědnost být otcem dětí, pokračovat v rodinné linii a v linii domácnosti a udržovat polis,“ uvádí Chrystal.
Velký penis jako známka zvířeckosti, bláznovství
Server penissizes.org dodává hypotézu, která může vysvětlit, proč byl vlastně velký penis pokládán za nevhodný. Byl totiž ztotožňován s barbarskou kulturou. „To proto, že mnozí barbaři, kteří Řecko obklopovali a válčili s ním, penis uctívali. A ony praktiky tak byly v očích Řeků považovány za barbarské a za kulturní nedostatek,“ uvádí penissizes.org.
Že to je úvaha správným směrem, dosvědčují i proporce, jimiž se chlubí penisy uměleckých postav, jimž nelze přiznat přívlastek „charakterní“ či „kladné“. Ztopořenými, gigantickými penisy umělci obdařovali například zvrácené satyry. Jenže to byly bytosti napůl lidské, napůl zvířecí. Bytosti, jimž scházela uměřenost a zábrany, vlastnosti, jichž si řecká společnost velmi cenila. Mohutné pyje umělci paradoxně přisuzovali i neduživým, vetchým starcům, jak uvádí Andrew Lear na serveru qz.com.
Nadrozměrným pohlavním údem, navíc permanentně ztopořeným, se kromě toho honosil bůh plodnosti Priapus. Jenže ostatní bozi jím pohrdali tak, že jej nakonec svrhli z Olympu. „Velké penisy byly vulgární a mimo kulturní normy. Byly něčím, čím se honosil svět barbarů,“ píše Paul Chrystal.
Kenneth Dover, autor zásadní knihy Greek Homosexuality, souhlasí. Velké pohlavní údy si podle něj starořecká kultura spojovala s vlastnostmi, jako bylo bláznovství, chtíč a ošklivost. Naproti tomu malé, neztopořené penisy „představovaly sebekontrolu“, dovozuje Andrew Lear.
A Oredssonová dodává: „Ideální řecký muž byl racionální, intelektuální a autoritativní. Mohl mít spoustu sexu. To však nijak nesouviselo s velikostí jeho penisu.“