

Homosexualita pro ni byla ohavností, bojovala proti ní s mnohými předsudky v hlavě. Za svůj aktivismus se stala terčem protestů, vtipů, bojkotu. Její hudební dráha zkolabovala. Nato se zhroutilo i její křesťanské manželství, v němž trpěla psychickým násilím. Zaplatila však i za rozvod, když na ni zanevřelo její bigotní náboženské publikum. Anita Bryant měla život jako drama. Zemřela ve věku 84 let.
Autor: Profimedia.cz
Podstatnou část jejího života shrnou dva citáty. „Povedu takovou křížovou výpravu, že to tato země ještě neviděla.“ To prohlásila zpěvačka Anita Bryant, když rozpoutávala boj proti floridské vyhlášce o zákazu diskriminace podle sexuální orientace.
Autor: Getty Images
„Nic takového jsem neviděl od koncertu Anity Bryant.“ Tak komentuje postava komedie Připoutejte se, prosím! humornou katastrofu, při níž je většina posádky a cestujících napadena žaludeční nevolností a letoun je plný apokalyptického zvracení a plynatosti.
Autor: ČTK
Někde mezi těmito citacemi se pohyboval život Anity Bryant. Se zanícením protestovala za svět, který měl podle ní vypadat k božímu obrazu. S vášní se protestovalo proti ní – až se z někdejší královny krásy a zpěvačky stala především zesměšňovanou bigotní postavou. Jenže mezi tím bylo i dost tragických momentů.
Autor: Profimedia.cz
Narodila se v roce 1940, už ve dvou letech zpívala v baptistickém kostele. Ve dvanácti měla vlastní televizní show.
Autor: Profimedia.cz
V osmnácti se stala oklahomskou královnou krásy.
Autor: ČTK
Vzala si miamského diskžokeje Boba Greena, vydávala desky, bodovala v hitparádách, defilovala v televizích.
Autor: Getty Images
Jako celebrita se stala tváří floridské asociace citrusového byznysu. Velmi dobře placenou tváří. Proslavila reklamní slogan „Snídaně bez pomerančového džusu je jako den bez slunce“ – a ona hláška zase proslavila ji. Zpívání, desky, koncerty, show, sponzoring, reklamy, vše běželo navýsost hladce.
Autor: Getty Images
Až do docela konvenčně rozjetého vlaku vstoupil aktivismus. Floridský okres Dade County přijal vyhlášku, která zakazovala diskriminaci lidí na základě sexuální orientace. A Bryant vytáhla do boje. Nikdo by pak homosexuálům a lesbám nemohl zabránit pracovat jako učitelstvo, dokonce ani v křesťanských školách, namítala!
Autor: Getty Images
Za antidiskriminační vyhláškou tušila celý spletenec spikleneckých motivací a plánů: homosexuálové nemohou mít děti, aby tedy nevymřeli, musejí „unášet“ děti heterosexuálních párů. Když se stanou učiteli, získají k čerstvé krvi přístup! Na fotografii z roku 1977 je s reverendem Williamem Chapmanem.
Autor: ČTK
Z homosexuality chtěla udělat zase těžký zločin. Mobilizovala, hrozila, varovala, zapřísahala. A vyhrála – její kampaň se domohla zrušení vyhlášky. Diskriminace z křesťanských pohnutek zvítězila.
Autor: ČTK
S vítězstvím však šla ruku v ruce prohra. Její svatá válka za „boží hodnoty“ mobilizovala reakci. Uvedla v život antikampaň, halasnou, plnou humoru, vtipu. „Den bez lidských práv je jako den bez slunce,“ hlásaly placky, trika, plakáty.
Autor: Getty Images
Koncerty se setkávaly s bojkoty, byly rušeny. Pomerančový byznys jí vypověděl smlouvu. Na fotce ze září roku 1978 oznamuje zrušení svého dalšího koncertu. Je to kampaň a diskriminace, ohlašuje.
Autor: ČTK
Jenže rána přišla i zevnitř jejího života. Po letech psychického násilí a sebevražedných myšlenek se v roce 1980 rozhodla nechat rozvést se svým manželem. Byla to velmi interní tragédie i proto, že se odehrála v rámci víry, kterou manželský pár sdílel. Její muž dokonce tak silně, že civilní rozvod neuznal a dál na ni nahlížel jako na „v božích očích“ svoji manželku.
Autor: Getty Images
Nepříjemná ozvěna se navíc dostavila i zevnitř jejího světa – část jejích fanoušků se od ní odvrátila. Ani jejich konzervativní víra rozvod nepřipouštěla.
Autor: ČTK
Kolapsů však nebylo dost. Poté, co se stala do jisté míry nežádanou personou, v televizi, u sponzorů, na jevištích, se svým druhým manželem otevřela vlastní hudební prostor. Zpívala, mluvila o víře. V roce 2001 podnikání zbankrotovalo, nechala za sebou nevyplacený personál, dluhy. Finančních bankrotů zažila několik.
Autor: ČTK
Do konce života však svého aktivistického angažmá za diskriminaci nelitovala. Trvala na tom, že dělala správnou věc. Dodávala, že se za takové někdy musí platit. Zemřela 16. prosince 2024.
Autor: Getty Images
Jednou z teček za jejím životem zůstává i „doznání“ její vnučky Sarah Greenové. Když jí bylo jednadvacet, babičce vyzradila, že je lesba. Anita Bryant jí prý vyložila, že i její homosexualita je podvod, klam, blud vynalezený ďáblem. Budeš-li se soustředit na boha, napravíš se, doporučila jí. Na křížové výpravě byla pořád.
Autor: Getty Images