S úsměvem a bystrým mozkem se dá dojít až ke stáří. Při troše správných návyků.
„Doufejme, že to změní současné dogma, které říká, že mít dvě kopie APOE4 rovná se ‚hotová věc‘ pro rozvoj Alzheimerovy nemoci,“ sdělil serveru CNN neurolog Richard Isaacson z Institutu pro neurodegenerativní choroby na Floridě, s odkazem na protein, který je rizikovým genetickým markerem pro Alzheimerovu nemoc.
„Geny nejsou vaším osudem,“ komentoval poselství studie svých kolegů a kolegyň z magazínu Nature.
Rozsáhlý vzorek a dlouhé sledování
Výzkum, na kterém se podílely týmy z Harvardovy univerzity, Massachusettského technologického institutu a nemocnice Mass General Brigham, přitom stojí na širokých základech. Více než 4 200 žen si vybral ze studie o kondici zdravotních sester, jejich data sledovala od roku 1989 až 1992. Téměř dva tisíce mužů poté získala ze studie, která se zaměřila na jiné zdravotnické profese, ta sbírala a analyzovala jejich první vzorky v letech 1993 až 1996.
V době prvního monitoringu netrpěl nikdo ze sledovaných demencí, Parkinsonovou chorobou, rakovinou, neprodělal mrtvici. Každé dva roky pak výzkumy řadou testů prověřovaly verbální paměť účastníků a účastnic, jejich kognitivní kondici. Rovněž jejich stravovací návyky. V jejich hledáčku pak samozřejmě byla Alzheimerova nemoc a jiné formy demence.
Sledování a analýzy výsledků vyjevily, že mezi výskytem oněch poruch a jídelníčkem existuje silná souvislost. Přesněji řečeno, že konkrétní stravovací režim dokáže vyrovnávat genetické predispozice k Alzheimerově chorobě.
