Vědecký tým Bruce Bartholowa z University of Misouri College of Arts and Science rozdělil účastníky svého výzkumu do tří skupin: první se dostalo výsady dostat vodku, druhé naservírovali vědci jen tonik, třetí poté placebo, které se tvářilo jako vodka. Poté se respondenti museli poprat s počítačovou hrou. A vědci pečlivě sledovali, jak jim to šlo.
Zjistili přitom, že zatímco chyby dělaly všechny tři skupiny, dobrovolníci, jimž organizátoři nabídli alkohol, si jich byli mnohem méně vědomi. A nejen to: zatímco odhalená chyba obvykle vede k obezřetnějšímu jednání, u skupiny, které se dostalo alkoholu, kontrolní mechanismus nenastartoval. „Ačkoli vyzýváme lidi, aby reagovali co nejrychleji, je obvyklé, že lidé, kteří se dopustí chyby, poté reagují pomaleji, je to způsob, jak znovu získat sebe-kontrolu. Účastníci výzkumu z alkoholové skupiny se tak ale nechovali,“ uvedl Bartholow.
A odpovídal tomu i subjektivní pocit respondentů, na který se vědci ptali. Ti, kteří požili vodku, vykazovali mnohem méně negativních reakcí ohledně svého výkonu: byli opilí a spokojenější. Nejvíce negativní pocity měli paradoxně dobrovolníci, jimž vědci předepsali placebo.
Výzkumníci tak tvrdí, že opilí lidé nedělají nevhodné věci proto, že by si nebyli vědomi svého jednání. „Spíše se starají o následky svého jednání méně než za normálních okolností,“ říká Bartholow.
Server Elite Daily ke studii doplňuje velmi specifický výzkum Ambera Ferrise a Erina Hollenbaugha. Ty zajímalo, proč opilí vysokoškolští studenti v Americe podnikají opilecké telefonáty.
Zjistili, že prvním důvodem je, že se po konzumaci alkoholu cítili sebevědomější, odvážnější, ale též méně odpovědní za své jednání. Zadruhé měli za to, že je to celé velká legrace, na kterou se jednou bude dobře vzpomínat, případně chtěli vědět, co dělají ostatní. Někteří prý najednou cítili potřebu se někomu romanticky svěřit se svými city, případně iniciovat sexuální zážitek.
Opilí ptáci flákají zpěv
Vědecký zájem o vliv alkoholu se navíc promítl i do jiné aktuální studie. Její autory z Oregon Health and Science University zajímalo, jak se konzumace alkoholu promítne do zpěvu ptáků. Zpěv ptáků a lidská řeč mají totiž mnoho společného, ptáci se učí zpívat podobně jako lidé mluvit a jiná současná studie dokonce odhalila, že zpěv ptáků a lidskou řeč navíc kontrolují totožné geny. Výzkum ptačího trylkování tak tedy napovídá mnohé o lidské řeči.
Obětí oregonského výzkumu se staly zebřičky pestré, vědci jim naordinovali hladinu alkoholu v krvi ve výši 0,08 procenta. Následkem bylo, že ptáci začali své písně flákat. Jejich zpěv byl tišší a méně organizovaný, píše se ve studii.
Zajímavé ale je, že opilostí nebyly poznamenány všechny části jejich písní stejně. Zpěvy zebřiček se skládají ze specifických slabik, které mají odlišnou akustickou strukturu – a některé z nich byly opilostí zkomoleny více než jiné.
Podle vědců je tomu tak možná proto, že alkohol ovlivňuje jisté části ptačího mozku více než jiné, což má za následek, že některé zvuky jsou lajdáčtější. Na to se zaměří následný výzkum, slibují vědci. A též prý prozkoumá, jaký vliv má konzumace alkoholu na schopnost ptáků naučit se nové písně.
