náhledy
Dobyl mnohá území včetně Perské říše, vytvořil do své doby největší impérium světa. A ovládnout chtěl i podmořský svět. Legenda o Alexandru Velikém a jako batysféře, s níž se pod hladinu vydal, žila v mnoha verzích, fascinovala Evropu i Asii.
Autor: Public Domain Review, Creative Commons
Texty o Alexandrově dobrodružstvích se začaly objevovat mnoho let po jeho smrti v roce 323 před naším letopočtem. Jaké svébytný literární žánr se alexandrovský román rozšířil ve čtvrtém století našeho letopočtu. Příběh s jeho údajnou batysférou mezi příhodami a činy Alexandra Velikého nescházel. Tato miniatura je z rukopisu Roman d'Alexandre, kolem roku 1486.
Autor: Public Domain Review, Creative Commons
Stal se tématem mnoha iluminovaných rukopisů. Jejich autoři se snažili ztvárnit, jak panovníkova batysféra vypadala, vylíčit důvody jeho podvodní návštěvy i její peripetie.
Autor: Public Domain Review, Creative Commons
Tato vlámská miniatura, pochází zhruba z roku 1325, představuje Alexandra v průhledném, skleněném sudu, zatímco se nad ním vznáší obří, strašlivě vyhlížející ryba.
Autor: Public Domain Review, Creative Commons
Různé krajiny a kultury si přitom Alexandra Makedonského přisvojovaly. Kniha indického básníka Amira Khusraua Dihlaviho vládci zcela samozřejmě a bez ostychu přisoudila turban.
Autor: Public Domain Review, Creative Commons
V jedné z nejpropracovanějších variací se dolů do oceánu vydává panovník a vynálezce v doprovodu kohouta, kočky a psa. Takto scénu ztvárnila ilustrace z francouzské knihy zhruba z roku 1420.
Autor: Public Domain Review, Creative Commons
Podle jedné z legend svěřil svůj život do rukou milenky, to ona držela v loďce v rukou řetěz, který měl vladařovu batysféru vytáhnout zase zpět. Jenže ouha, žena podlehla nevěře, nechala se svést jiným mužem a řetěz hodily za panovníkem do hlubin.
Autor: Public Domain Review, Creative Commons
Podle některých variant legendy za činem nestála jen nevěra, ale též pomsta. Alexandr měl prý totiž předtím zabít ženina otce.
Autor: Public Domain Review, Creative Commons
Prvky alexandrovských příběhů jsou samozřejmě fiktivní, smyšlené. Jejich základní pilíř je však věrohodný. Zvědavost, touhu po učení se, poznávání a objevování do Alexandrovy osobnosti vetkl jeho učitel Aristoteles. Takto jeho podvodní výlet zaznamenala publikace Roman d'Alexandre en prose, zhruba z roku 1335.
Autor: Public Domain Review, Creative Commons
Kromě cesty do oceánských hlubin zahrnují příběhy zvídavého a dobrodružstvím oddaného vladaře i let vzduchem. Podvodní mise však panovníkovi podle literárních textů připomněla nutnost pokory.
Autor: Public Domain Review, Creative Commons
„Alexandře, nyní je třeba vzdát se snahy o nemožné, nebo bys při pokusech o objevování hlubin mohl přijít o život,“ řekl si podle jedné z verzí po vytažení nahoře na břehu poté, co jeho batysféru rozdrtila mořská příšera.
Autor: Public Domain Review, Creative Commons
Setkání s životem pod mořskou hladinou h opak vedlo ještě k jednomu, trudnému odhalení a konstatování. „Svět je prokletý a odsouzený k zatracení. Velká a mocná ryba hltá malý potěr,“ odtušil po vytažení ohledně krutého přírodního řetězce.
Autor: Public Domain Review, Creative Commons