Když ho 1. října 1966 propouštěli po 20 letech ze Špandavského vězení v Západním Berlíně, měl už zase postavení celebrity. A nejen v Německu – u mezinárodního norimberského soudu jako jeden z mála obžalovaných projevil lítost a jeho dosud publikované rozhovory v časopisech naznačovaly, že i na svobodě bude mediálně sdílný.
Nejenže může objasnit, proč se Němci v 30. letech minulého století nechali přesvědčit o své předurčenosti k řízení Evropy, jednašedesátiletý insider mohl zblízka vylíčit „kořeny zla“, které publikum tolik přitahují. Patříval přece k nejbližším Hitlerovým spolupracovníkům, a světu tudíž mohl odhalit tajemství, jež po sebevraždách Hitlera i jeho hlavounů, jako byli Göring, Himmler nebo Goebbels, zůstávala nedopovězená.
