Mléko mělo být jeho legálním byznysem. O přestup na „počestný“ byznys se však...

Mléko mělo být jeho legálním byznysem. O přestup na „počestný“ byznys se však pokusil pozdě, brzy putoval k soudu a do vězení za daňové úniky. | foto: Profimedia.cz

Mlékař Al Capone. Gangster se dal před uvězněním na počestný byznys

  • 19
Na svědomí měl desítky lidských životů, nakonec se však chtěl stát počestným obchodníkem. Mlékařem. Kromě toho si však samozřejmě občas vypomohl i násilím. Přechod na relativně civilní byznys Al Caponemu zhatilo až zatčení za předchozí daňové podvody.

Muž, který z prohibicí vyprahlého Chicaga učinil impérium zločinu, se navzdory obecnému úsudku a špatné pověsti rozhodně neomezoval jen na pašování a distribuci lihu. A tím nechceme říct, že se podílel též na lichvě, nájemných vraždách, vymáhání výpalného a prostituci.

Na samém sklonku dvacátých let minulého století, kdy se Al Capone mohl počítat mezi nejbohatší muže Ameriky, chtěl už jen jediné: legalizovat své zisky a zajistit si patřičné postavení ve společnosti. Může se to zdát zvláštní, ale chtěl bohatnout na první pohled poctivou prací.

Zatraceně drahá mozzarella

Inspirací se mu stal jeho bratr Ralph, také renomovaný gangster, který kolem roku 1925 přišel se zajímavým zlepšovákem. V Chicagu tehdy prakticky neexistovala italská restaurace, která by mafiánům neodváděla „dobrovolný podíl za ochranu podnikání“.

Mafiáni z Caponeho organizace však měli silně neodbytný pocit, že by se z osterií, tratorií a pizzerií dalo přeci jen vymáčknout víc. A v podstatě legální cestou. Suroviny pro výrobu tradičních pokrmů si budou kuchyně nakupovat přímo od nich. Al Capone kontroloval prakticky celé město, nejen policii a soudce, a tak měl logicky pod palcem i dovoz a vývoz, sklady i doky.

Ralph se postaral o to, aby měl díky mafiánských konexím předkupní právo na to nejkvalitnější naskladněné zboží z Evropy, které přeprodával do italských restaurací. Sýry, salámy, klobásy, víno, těstoviny, olivový olej. Bez jeho zboží jste mohli svou občerstvovnu rovnou zavřít. 

Nejen že mu majitelé platili každý měsíc tučné výpalné, ještě museli přeplácet za zboží, které jim prodával Ralph. Odmítnout jeho vřelou nabídku nešlo. I když za byznysem jistě stálo několik zlomených rukou a možná pár mrtvol, celý obchod alespoň navenek běžel na velmi čisté bázi.

Zdraví dětí na prvním místě

Jsem podnikatel, sloužím lidem, tvrdil Al Capone

Toužil po tom, aby byl vnímám jako úspěšný Američan. I proto nosil ty nejlepší...

Je ikonou světa mafie a symbolem americké prohibice. Byl médii milovanou celebritou, dovedl k dokonalosti politickou korupci, opěvoval americký kapitalismus a sociální charitou si získával jako filantrop sympatie prostých obyvatel Chicaga. Zemřel právě před 65 lety a jmenoval se Al Capone.

Fungovalo to tak dobře, že Ralph měl jednou říct Al Caponemu: „Brácho, celou dobu jsme dělali do špatného byznysu. Co chlast, ale ve žrádle je učiněné jmění.“ A Al si to dobře pamatoval. Říká se, že hybatelem dalších událostí byla náhoda. Gangsterův synáček, malý Albert Francis „Sonny“, si někdy v horkém létě roku 1929 užene otravu žaludku. Vypil totiž mléko, které už bylo poněkud za zenitem. A nebyl sám, postiženo bylo více dětí v sousedství. Mafián Capone se rozčílí k nepříčetnosti. „Co je to za svět, ve kterém může být jed ve sklence zdravého mléka?“

A k jeho image Robina Hooda měla nyní přibýt i kampaň za zdravé mléko pro děti. Nejprve si provedl potřebnou analýzu trhu a zjistil, že stávající legislativa hygieny potravin ve Spojených státech byla dost děravá. Přijde vám zvláštní, že muž rozhodující o tom, kdo bude zmasakrován a čí dům vyletí do povětří, by měl starost o zdraví dětí? Ale je to tak. Capone se navenek dost často pasoval do role ochránce chudých. Stavěl nejrůznější útulny, rozdával peníze potřebným a každý den vyplácel tisíce dolarů na provoz polévkových jídelen pro nezaměstnané.

Za lepší Ameriku a zdravé mléko

Povolen byl jen prodej a distribuce regionální produkce. Takže v Chicagu se smělo pít jen mléko pocházející ze státu Illinois a do města se kodrcalo i několik dní. Pasterizace, která zabraňovala zkysnutí mléka, byla tehdy věcí známou, ale nepříliš aplikovanou. A ledničky nebo chladírny také ještě nebyly v módě. 

Existovalo něco jako mléko A-kvality se stářím do tří dnů. Ale snadno vám mohl mlékař položit před dveře nepitnou kyšku D-kvality, která už za sebou měla patnáct dní na cestách. A kdo o tom, jaké mléko dostanete, rozhodoval? Odbory mlékařů, které organizovaly svoz, stáčení a distribuci po celém státě.

Mafián, který sponzoroval policejní atlety

Giovanni Riggi, gangster a člen zločinecké rodiny DeCavalcante. A mafián ze...

Choval se vybraně a byl nemilosrdný a krutý. Vydíral, korumpoval, vraždil. Dělal charitu, sponzoroval policejní atletickou ligu, lidé v jeho čtvrti jej milovali. Giovanni Riggi byl poslední ze staré gardy, říkali o něm policisté.

Al Capone a jeho bratr Ralph postupovali metodicky. Zjistili, že v sousedním Wisconsinu je mléko za poloviční cenu a do Chicaga je odtud blíž. Pak si zajistili finanční podíl v Meadowmoor Dairies, Inc., jedné z městských stáčíren mléka. Ano, bylo to nejspíš opravdové „násilné převzetí“, při kterém praskaly čelisti.

A pak zahájili velkou „mléčnou válku“. Bratři měli na své straně svaly, techniku i podplacené úředníky. Aby jejich vozový park pro pašování lihu nezahálel, začal svážet mléko z Wisconsinu a v mlékárně se z něj stávalo „pravé mléko z Illinois“.

Jde to i bez samopalu. Někdy

A když si stávající majitel stáčírny a současně předseda mlékařských odborů stěžoval? Mafiáni jej bez skrupulí unesli. Zinkasovali padesát tisíc dolarů na výkupném a za tyto peníze odkoupili zbytek podniku. Proč takový nadbytečný krok? „Tady podnikáme naprosto legální cestou,“ opakuje pořád Al Capone a svému bratrovi přitom domlouvá: „Podívej se na ty magory, Weisse a Morana (členové ostatních gangů – pozn. red.), jsou to blázni. S nimi nemůžeš dělat normální kšefty. A toto je normální, počestný obchod, za který se nemusíš stydět.“

Jistě, mlékaři, kteří vozí mléko z jiné stáčírny, občas dostanou nakládačku nebo jim někdo tu a tam podpálí auto. Al Capone se však snaží likvidovat ostatní chicagské mlékaře i oficiální cestou. Tlačí na právníky, své podplacené úředníky i lidi z ministerstva zemědělství, uplácí a zastrašuje.

Jeho, oficiálními místy dosud popíraná snaha, má nečekaně pozitivní výsledek. Láhve teď musí nést zřetelné označení o stáří mléka uvnitř. Lidé tak vidí, co pijí. A protože z mafiánovy stáčírny v Meadowmoor Dairies momentálně pochází to nejčerstvější mléko ve městě, pokládá tím konkurenci definitivně na lopatky.

Podle slov blízkých spolupracovníků si Al Capone svůj mlékařský byznys pochvaloval. „Peněz mám dost a stačí mi i bez toho šílenství okolo. Byl jsem postřelený, jednou mě skoro otrávili kyanovodíkem, je tu nabídka padesáti tisíc dolarů pro zabijáka, který mě sundá. Mám toho plné zuby. Chci z toho byznysu ven a chci dělat něco pořádného,“ vysvětloval, proč svou budoucnost spojuje s mlékem.

Gangster mlékař se však neraduje dlouho. Jen tři měsíce poté, co je schváleno povinné označení exspirace lahvovaného mléka, je zatčen za daňové podvody. A brzy putuje do Alcatrazu.