„Cítím, že mu sex dlužím. I když na něj zrovna nemám nijak zvlášť náladu. On dělá totéž pro mě, bezpočtukrát. Myslím, že to je součást zdravého, milujícího monogamního vztahu. A nikdy jsem necítila nic jiného než spokojenost, že jsem mu dala, co jsem mohla, stejně jako on mně.“ I touto citací pětadvacetileté ženy z jednoho z předchozích výzkumů aktuální studie začíná.
Uvádí však i další výroky: hlásí se k sexu s cílem dopřát partnerovi pocit, že je žádaný, splnit svou roli ve vztahu, i když na milování není chuť. Všechny citace v úvodu studie pocházejí od žen.
Autorská trojice práce, která vyšla v magazínu Evolutionary Psychology, se snažila zjistit i to, zda je takový sex, sex z pocitu závazku, častější u žen než u mužů. Zajímaly ji však i další aspekty: proč se ho dopouštíme, kdo se ho dopouští, v jakých vztazích.
Kde se bere: na „doporučení“ evoluce
Při pátrání po motivech nesla studie jisté předznamenání. Její autorky Kate Metcalfová a Cindy Mestonová k ní totiž přizvaly Sida Dougana, evolučního psychologa. A ten na sex z povinnosti přirozeně nahlížel zpoza svého oboru. Hledal jeho evoluční motiv – udržet si toho druhého, aby se investice do vztahu a do potomků osvědčily.
Udržovací taktiky spočívají buď v jednání, která omezují alternativy toho druhého, nebo v chování, která mu něco přinášejí. Do druhé kategorie patří i sex z povinnosti, jeho motivem je partnnera, partnerku skrze potěšení ve svazku udržet.
Z evoluční perspektivy by se o to měli snažit lidé silněji ve chvíli, kdy vnímají ohrožení svazku, kdy partnerovi, partnerce chtějí dát důvod na odchod nepomýšlet. Sexuální důvod. Studie se však ony motivy snažila přiblížit.
Povedlo se jí to.



















