Nejprve dotaz čtenáře Jana: „Nevím, jak se pohnout z letitého problému. Vždy jsem se snažil, aby při sexu byla spokojená partnerka, vlastně i proto, že to zaručovalo sex. Dlouho to fungovalo, až jsem ale nakonec dospěl do bodu, kdy se tak soustředím na „servis“, že mám potíže s vlastním vzrušením. Moc soustředění, málo spontánnosti. Vlastně jsem se naučil tak moc soustředit na „výkon“ pro uspokojení partnerky, až se dokonce tak moc soustředím na své vzrušení. Moc soustředění se. Jenže se bojím, že když soustředění se „vypnu“, něco se pokazí. Něco se ale kazí i takhle, jen nevím, jak z toho ven.“
Nejen do jeho ložnice vysílá Lucie Sitařová tuto radu a vysvětlení:
Milý Jane,
děkuji vám za dotaz, svou situaci jste popsal výstižně. Na začátku bych ráda řekla, že kdybyste pozoroval dynamiku partnerských vztahů, ve většině z nich si všimnete, že jeden z partnerů častěji dává a druhý z partnerů častěji přijímá. Vám se to nejspíš povedlo dotáhnout do extrému, kdy dáváte jenom vy – a vaše manželka je téměř vždy v roli přijímajícího.
Když to takto trvá dlouhodobě, může se stát, že to toho, kdo dává, časem přestane bavit. Nebo že úplně vyhoří. Na sex přestane mít chuť a začne se mu vyhýbat. Možná, že k tomu u vás ještě nedošlo, ale je na čase s tím něco udělat.
A má to ještě jednu dimenzi. Když někdo stále jenom slouží, není přítomen ve svém těle. V tom spočívá vaše tušení, že něco není v pořádku: pozorností jste plně u své partnerky, ale ne u sebe. Jak byste taky mohl být, když pořád jenom dáváte a soustředíte se na potřeby toho druhého? A to je zřejmě jedna z příčin vašich problémů s erekcí, které popisujete.
Jaké by tedy byly moje tipy a rady, které můžete a nemusíte využít?



















