Motivace výzkumu, který vyšel v magazínu Archives of Sexual Behavior, byly rozličné. Zajímaly ho například dvě podoby sexuality, erotická i pečující. Důvody jeho pozornosti však byly i velmi praktické.
Že během partnerského sexu odlétnou myšlenky k někomu jinému, není zřídkavým scénářem. Může to vést k nejistotě, pochybám, obavám. K výčitkám. Jsou na místě, dávají ony fantazie špatné vysvětlení vztahu? I na to chtěl výzkum odpovědět.
Autorský kolektiv si vzal k ruce 546 lidí, včetně sexuálních a genderových minorit, všichni byli nejméně po šest měsíců ve vztahu. Zpovídal je o tom, jaké byly jejich fantazie při poslední masturbaci a jaké při posledním sexu ve dvou. Speciálně výzkum vyzvídal, o kom fantazie byly a co se v nich odehrávalo. Dotazník o padesáti otázkách poté upřesňoval, jaké pocity, emoce byly ve fantaziích přítomné, jaké konkrétní sexuální aktivity v nich účinkovaly. Další otázky sloužily k ohodnocení jejich vztahové i sexuální spokojenosti, sexuální touhy.
Prvotní a základní zjištění z analýzy odpovědí říká, že se sexuální fantazie mění podle kontextu, podle sexuální situace. Ty, které doprovázejí autoerotiku, se liší od těch při sexu ve dvou. Druhé říká, že myslet při sexu na někoho mimo vztah není výjimečné. A třetí odhaluje trochu překvapivý fakt o mužských fantaziích.



















