Aby vykolíkovala dosavadní debatu, nejprve práce v magazínu Archives of Sexual Behavior přibližuje dvě základní hypotézy. Podle jedné inkasují ňadra takovou pozornost proto, že se pojí s biologickou informací, že jsou signálem ohledně plodnosti anebo zdraví. Podle konkurenční domněnky je sexualizace prsou produktem společenských norem, které je před zraky společnosti chrání – ale rovněž jako sexuální objekty vystavují.
Tým Michała Stefańczyka z Varšavské univerzity jel pro svou odpověď na spor do pohoří v centrální Papui na indonéském ostrově Nová Guinea. Za kmenem Dani, etnickou skupinou se svéráznými zvyky, mezi něž patří i několik let staré mumie anebo praktikování „iki palek“, amputací prstů žen za zemřelé milované. Kvůli ňadrům se do hor výzkumný kolektiv vypravil proto, že domorodci a domorodkyně zažili kulturní přechod: dnešní dobu, kdy ženy ňadra zahalují, ale též staré časy, kdy chodily s odhalenými prsy.
V horách autorský tým studie zpovídal osmdesátku mužů. Jedna část, bylo jim od čtyřiceti do sedmdesáti let, znala ženy bez oděvů. Ti mladší, ve věku od sedmnácti do dvaačtyřiceti, již žili v době, kdy nahé ženy z veřejného života kmene vymizely. Výzkumný tým přirozeně zajímalo, jak se společenský a kulturní kontext promítl do toho, jak muži ženská ňadra nahlíželi.
Domorodci museli čelit vskutku konkrétním a nemoralizujícím otázkám. Byly tři. První se zajímala o to, zda cítí při pohledu na ženské prsy sexuální vzrušení, druhá dokonce chtěla odpověď na to, jak často se partnerčiných ňader dotýkají při sexu. Třetí zkoumala, nakolik jsou podle jejich mínění prsa důležitá pro ženinu atraktivitu.
Analýza reakcí, k nimž se výzkum dostal s pomocí místního tlumočníka, vedla o jasnému závěru. Jasně poskytla argument ve prospěch jedné z hypotéz.