Její autorský kolektiv shrnuje důvody a cíle svého zájmu jasně. V mnoha odlišných kulturních prostředích i různých dobách společnosti akceptovaly a akceptují myšlenku, že pozemský život končí soudem, který bude vyšetřovat chování během pozemského života. Monogamní život je přitom nahlížený jako ctnost, příležitostné, krátkodobé vztahy, nevěra se setkávají s cejchem hříchu – a věčného zatracení.
Studii, kterou vydal magazínu Psychology of Religion and Spirituality, zajímalo, zda se toto přesvědčení propisuje, i dnes, do našich intimních životů. Zda ovlivňuje chování v moderní době.
Desetitisíce výpovědí
Jak to autorský tým zjišťoval? Soustředil se na dvě úrovně. První byla celospolečenská, autorka a autor studie vyšli z dat z celkem sedmadvaceti zemí, zahrnovala více než 37 tisíc lidí zpovídaných o otázkách víry a skoro 22 tisíc mužů a žen, jichž se výzkumy ptaly na jejich sexuální chování. Výsledky pak studie očistila od vlivu socioekonomických faktorů, jako je Giniho index majetkové nerovnosti, hrubý domácí produkt na hlavu, míra nezaměstnanosti, postoje k genderové rovnosti.
Nejkontroverznější vládci Vatikánu. Když papeži propadli chtíči a krvi |
Autorskou dvojici však zajímala i individuální poloha. Vyšla z amerických výzkumů General Social Survey z let 1972 a 2024. V nich se muži a ženy svěřovali s tím, zda osobně v peklo a nebe věří, jaké postoje mají k nevěře, předmanželskému sexu, zpovídali se z počtu svých partnerů, partnerek, partnerské spokojenosti, počtu dětí. Počtu studií v této skupině zahrnovaly od zhruba čtyř stovek mužů a žen po více než čtyři a půl tisíce.
Pak již autorské duo skládalo obraz, jehož hlavní prvky tvořilo peklo, nebe, strach, touha – a milostný život a sex.
