Studie týmu Andrey Sansoneho v úvodu připomíná, že ženský orgasmus byl znovu objevený díky feministickému hnutí a sexuální revoluci až v šedesátých letech minulého století. Teprve poté si ho začala všímat věda, k dispozici však měla pokročilejší znalosti o ženské anatomii, vhledy do fyziologie struktur klitorisu, vaginy. V tom měla výhodu.
Mohla odstoupit například od mínění významné americké sexuologické dvojice Williama Masterse a Virginia Johnsonová, podle které byly všechny ženské orgasmy identické, bez ohledu na stimulaci. Daleko však výzkumy nepokročily, všechny aspekty ženského orgasmu nebyly prověřeny.
Sansoneho práce, vyšla v magazínu Your Sexual Medicine Journal, dělá krok dál. Neověřuje pouze, jaký díl žen dospívá k vyvrcholení výlučně stimulací klitorisu, pouze vaginální stimulací nebo kombinací obou. S pomocí nástrojů jako Orgasmometer anebo index ženské sexuální funkce zkoumá, jakou intenzitu tyto druhy dráždění ženskému orgasmu dají.
Práci Sansoneho kolektivu pomáhaly svými výpověďmi téměř dvě tisícovky žen.



















