Umět si říct: i to je pilířem spokojeného sexuálního života.
Ústředním zájmem studie vydané v magazínu Journal of Social and Personal Relationships je sexuální asertivita. Neznamená nátlak, vyjadřuje ochotu říct si, co chceme, a přebrat iniciativu, jde-li o vlastní touhy. Dát najevo vlastní přání, postrčit situaci k jejich naplnění – nečekat, co přijde.
Sexuální asertivita je dveřmi k lepšímu intimnímu životu. Podle výzkumů se pojí se spokojenějším sexem, ale též s větší sexuální sebeúctou a schopností zajistit si bezpečnější sex.
Dlouhou dobu byla přitom ve společnosti zakořeněna představa, že sexuální asertivita je primárně mužskou záležitostí. Že v ní muži skórují výše než ženy, potvrzovaly dokonce i studie. Vysvětlení se nabízelo: dynamika asertivního, iniciativního muže, který drží kontrolu a udává směr, a podřízené ženy se považovala za biologický standard. A ten se tak jako ustálený neviditelný, společenský scénář stával docela rigidním rámcem, který předepisuje, jak se má v posteli chovat muž a jak žena.
Tak se udržovalo, že sexuální asertivita patří mužům. Jenže poslední studie onu rovnici podle genderu zpochybňovaly. Tým Vereny Kleinové a Roberta Körnera se proto otázku rozhodl prozkoumat.
