Známe ho například z pokrmů jako paella, rýže biryani nebo tahdig, perský khoresh-e karafs. Zatímco gastronomie ho používá jako výraznou ingredienci v receptech, tradiční medicína ho zná pro léčebné účely. Chlubí se několika bioaktivními složkami, patří mezi ně karotenoidy crocin, crocetin, zeaxanthin, aminokyseliny, flavanoidy, aldehydy.
Studie z magazínu Herbal Medicines Journal zkoumala právě potenciální léčebné efekty šafránu, protože řeč je o něm. Íránský výzkum si vzal k ruce čtyřiadvacet mužů, bylo jim přes osmnáct let, v průměru šestatřicet, všichni se potýkali s erektilní dysfunkcí. Nebrali však na ni žádné medikamenty.
Pokus je rozřadil do dvou skupin. Jedna polovina byla kontrolní, té nenabídl nic. Druhé předepsal právě terapii šafránem. Dvakrát denně si měli dopřát kapsle obsahující 15 miligramů šafránu, celkem tedy 30 miligramů denně. Terapie trvala čtyři týdny.
Poté autorský tým zjišťoval, jak pánové hodnotili své sexuální funkce.



















