Tohle ráno jsem se probudila zničená a dehydrovaná. Zase… Gabriel má talent: rychle mu ztvrdne a zůstane tak, dokud se neudělá. A když se udělá, ztvrdne mu znovu. Je nekonečnou zásobou erekcí. (debauchette.wordpress.com)
Třiatřicetiletá Newyorčanka skrývající se za pseudonym Jane a píšící blog Debauchette je jednou z milenek pro bohaté.
Dívka z dobře situované rodiny se k nejstaršímu řemeslu dostala na vysoké škole. „Zoufale jsem potřebovala překlenout letní mezeru mezi dvěma granty,“ vysvětluje.
A sexuální práce se neukázala být příhodným přivýdělkem náhodou – tehdejší mladá rebelka si chtěla vybrat něco, co bude společensky odsouzeníhodné (bývala členkou guerilla art kolektivu a hledala něco podobně adrenalinového a provokativního), a o tom, že sex pro ni hraje velkou roli, věděla dnešní sběratelka historické pornografické literatury, která se označuje za intelektuálský typ, už tehdy.
Od té doby prošla skoro vším, co zaměstnání v sexuálním průmyslu nabízí: nechávala se fotit, prošla fetish oblastí, dělala call girl, pracovala sama na sebe i v agentuře. Poté se v profesi dostala na úplnou špičku a nastoupila dráhu novodobé kurtizány.
Deníčky, které zvou za zavřené dveře
Nechal jsi na mém těle sperma, to mám ráda. A když jsem přišla domů, cítila jsem klid, únavu a vlhkost. Právě tak se cítím teď. Rozpolcená, jako vždycky, když píšu, ale pořád velmi klidná, velmi unavená a nestydatě vlhká. (debauchette.wordpress.com)
Na svém blogu Debauchette otvírá Jane zákoutí své profese i svého života. Čtenářovi se díky němu dostává výsady, která je vlastně klientům „běžných“ prostitutek upřena: zaplatí-li si hodinu, dostanou hodinu, připlatí-li si za noc, dostanou noc.
Jejich společnice pro ně ale pořád zůstane jen tajnou neznámou.
Díky internetovému deníku však můžete do intimního soukromí prostitutky nahlédnout – a takový pohled láká: Jaké „tamty“ ženy jsou? Co si myslí o klientech? Mají v práci orgasmus? A co dělají, když nedělají „tamto“?
A autorka Debauchette není jediná profesionální milenka, která se rozhodla čtenáře vpustit dál, než kam se dostane její platící společník.
Cena Guardianu pro call girl
On: Tak proč to děláš?
Já: Nejsem si jistá, jestli umím odpovědět.
On: Nějak si na to musíš odpovídat aspoň sama sobě.
Já: OK, možná jsem člověk, co je schopný dělat věci bez lepšího důvodu, než je ten, že nemám důvod je nedělat.
On: Takže když ti někdo řekne, skoč z mostu…
Já: Záleží na mostu. Záleží na tom, zda mi za to platí. Proč?
On: Hm, jen tak. Vykouříš mi ho teď?
(belledejour-uk.blogspot.com)
Vlajkovou lodí tohohle sektoru blogerské říše je bezpochyby slečna, která si pseudonym Belle de Jour vypůjčila ze stejnojmenného filmu Luise Buňuela.
Ve svém deníčku si od podzimu 2003 zaznamenávala příhody s klienty, své sexuální představy, debaty, které vedla sama se sebou – a k tomu všemu bylo „pásmo ze života děvky“ psáno i s potřebnou dávkou literárního talentu, takže svědectví o prostituci psané z první ruky obdrželo dokonce cenu za nejlepší blog vydávanou listem The Guardian.
Blog Belle de Jour získal dokonce takovou popularitu, že se jeho část dočkala knižního vydání a dvou sérií televizních zpracování.
Na jeho věhlasu nic nemění ani spekulace, podle níž není autorkou blogu žádná londýnská call girl, ale britská spisovatelka žijící v USA Lisa Histonová, která sama dřív psala o svém bohatém sexuálním životě.
A kolem vydělávání si peněz skrze sexuální služby vytvořila Belle de Jour takovou iluzi, že londýnská prostitutka Lara dokonce napsala do Guardianu, aby věci uvedla na pravou míru a vysvětlila, že život prostitutky rozhodně není tak „easy“, jak by se z deníku jedné slečny pro bohaté klienty, která má ráda sex a peníze, mohlo zdát.
Od análního sexu k Sartrovi
Bylo jí kolem čtyřiceti a zeptala se mě, jestli k ní nechci na skleničku. Ráno mi strčila do kapsy obálku. Bylo v ní sto dolarů a telefonní číslo. Za několik dní se mě zeptala, zda bych se nesešel s jednou z jejích přítelkyň. Tak to šlo dál – a brzy jsem zjistil, že pár takových schůzek mi zaplatí nájem.
(monmouth.blogspot.com)
Některé blogy nejrůznějších domin, otrokyň, call girls, gigolů i luxusních prostitutek jsou převážně o sexuálních praktikách, většinou ale nabízejí víc než popis toho, co jejich autoři prováděli v minulém týdnu se svými klienty či klientkami.
Shady Lady tak na jaře hořekovala, jak ji „fakt, fakt ničí“ skandál newyorského guvernéra Eliota Spitzera, jehož aféra s prostitutkou udělala z její živnosti předmět zuřivých odsudků v tisku a zájmu policie, Isabella Blue rozebírá umění a vyzývá k podpoře Barracka Obamy.
Autorka blogu Debauchette se jen nerozplývá nad penisem jednoho ze svých klientů, jeho deltovými svaly a „tak živočišným výrazem, který má při ejakulaci“. Recenzuje erotickou literaturu, dumá, jak se se současnou úvěrovou krizí vyrovnávají její klienti z řad finančních spekulantů – a v aktuálním příspěvku nenechává nitku suchou na „prachmizerném“ překladu amerického vydání knihy Druhé pohlaví od Simone de Beauvior.
A všichni dohromady řeší večeře s přáteli, nákupy, cestování, osobní předsevzetí. Prostě věci, o nichž píší všichni ostatní blogeři, jen tady jsou jakoby opepřeny faktem, že o sobě píší „ty, co to dělají za peníze“.
Ventil od dvojího života
Neděle
18.00 - Václav, asi 45 let
Kompletní servis: 2500 Kč
Na stomatologický kongres v Hiltonu mě pozvali sami organizátoři. Vybavili mě cedulkou Bc. Petra S., asistentka farmaceutické firmy. Dokonce mi dali uvítací balíček s programem, zubními pastami a sadou dentálních nití. V průběhu akce poznávám, že nás, děvčat, pozvali celkem pět. (…) Napadá mě, že výhodou práce pro tento kongres bude fakt, že zákazníci voní alespoň ústní vodou, když už nic jiného.
(z údajného deníku luxusní prostitutky zveřejněného na jednom českém blogu)
Do blogerské arény se prostitutky vrhají určitě i proto, že jim nabízí prostor, kde mohou o svém povolání, které společnost pořád stigmatizuje, mluvit otevřeně.
Prostitutka z blogu Debauchette v pořadu v ABC News
„Bezpochyby mě k blogování přivedl dvojí život, který vedu. Ke každému jsem byla částečně otevřená, ale nikdy ne úplně. To pro mě bylo těžké. Blog se pro mě stal cestou, jak se vyjádřit anonymně, upřímně, a úplně, stal se pro mě důležitým ventilem,“ říká autorka Debauchette, která si ovšem anonymitu zcela neuhájila.
Na svém blogu přiznala, že poté, co se vystoupila v pořadu jedné televizní stanice, ji, poznala, byť jí nebylo vidět do tváře, její matka.
„Ventil je to určitě,“ souhlasí česká luxusní společnice, která si říká Čarodějka, ale dodává: „Taky je to ale způsob, jak tuhle profesi a ženy, které ji dělají, ukázat v jiném světle. Dát najevo, že nejsou takové, za jaké je lidé, nebo spíš obecné společenské předsudky, považují.“
