Práce vydaná v magazínu Journal of Homosexuality shrnuje, jaké spojnice se s BDSM vykreslovaly a vlastně stále vykreslují. Má být následkem traumat z dětství, nejistých vazeb, tedy potíží s důvěrou a bezpečím ve vztazích. Má souviset s dysfunkční osobností, nedostatkem spokojenosti, emocionálními poruchami.
Sama španělská studie připomíná, že věda onu linku prověřovala již jednou. V roce 2013 práce z magazínu The Journal of Sexual Medicine praktiky spojené se submisivitou a dominancí, sadismem a masochismem a svazováním zprostila obvinění. Shledala, že se nepojí s žádnými psychologickými poškozeními. Naopak, lidé, kteří BDSM praktiky provozovali, vykazovali víc funkčních psychologických rysů než ti, kteří si je nedopřávali. Bylo to zjištění, které překvapilo.
Od onoho výzkumu však uteklo dvanáct let – a během nich se neobjevily žádné další autoritativní studie. Proto se téma rozhodl prověřit španělský výzkum. Záběr původní práce navíc prohloubil, zkoumání obohatil o hloubku BDSM zkušeností zpovídaných, jejich genderovou identitu a sexuální orientaci.
Své respondentky a respondentky přitom skenoval z mnoha stran. Dověděl se tak mnohé. Svým způsobem složil světu BDSM hold.