„To budu jednou dělat,“ oznámila Danielle rodičům, když v šesti letech viděla na leteckém dni poprvé v životě wingwalking. A opravdu. V osmnácti letech vystoupila na křídlo letícího letadla a… nebylo to ono. Jen tam tak stát a mávat ji nebavilo. Chtěla chodit! Pořídila si proto s manželem své vlastní letadlo a teď je z ní skutečná wingwalkerka.
Jaké to bylo, poprvé vylézt z bezpečí kabiny na křídlo?
Bylo to v březnu 2007 a pamatuji si, že mi byla hrozná zima. Líbilo se mi to, ale nebylo to takové, jaké jsem to čekala. Myslela jsem si, že polezeme mezi křídla, ale převážně jsme jen stáli na vrchním křídle a deset minut mávali dovíkům. Byl to spíše wingstanding než wingwalking.
Za devět let vás začalo postávání na křídle nudit.
Zdálo se mi to moc jednoduché. Chtěla jsem po křídle opravdu chodit, překračovat dráty, tančit a klouzat elegantně na svém vzdušném oři. Předvést wingwalking tak, jak by měl doopravdy vypadat. Potřebovala jsem další výzvu, chtěla jsem posunout mé dovednosti na křídle a zavést nové pohyby.
Takže když jste potkala svého manžela, rozhodla jste se osamostatnit.
Ano. S mým manželem Emilianem, zkušeným pilotem, jsme založili vlastní tým. A konečně můžu opravdu chodit mezi vrchním a spodním křídlem.
Kroky promyšlené na milimetr
Pamatujete si ten okamžik, kdy se vám konečně splnil dětský sen?
Poprvé to to neuvěřitelné! Podívala jsem se dozadu na manžela, poslal mi vzduchem polibek a já vykročila na křídlo. Síla větru byla obrovská, ale cítila jsem obrovské odhodlání. Chytila jsem se drátů, pokládala jsem chodidla na žebra křídla, jedno po druhém, až jsem došla doprostřed a položila se na tyč mezi dráty. Cítila jsem se tak volně! A taky to bylo romantické, nechat se unášet svým mužem.
Daniella del BuonoJe jí 29 let a se svým italským manželem Emilianem vlastní několik letadel a dva psy. Jejich společnost 46 Aviation SA se kromě wingwalkingu zabývá rekonstrukcí a předváděním letadel z druhé světové války a akrobatickým létáním. Jejich základnou je letiště ve švýcarských Alpách Sion. Během sezony ovšem létají téměř každý víkend po evropských airshow. |
Vašim vystoupením však musí předcházet velmi precizní trénink na zemi.
Před prvním letem jsem nacvičovala kroky po křídlech celé hodiny a každý pohyb promýšlela do posledního milimetru. Při svém vystoupení chodím totiž až na okraj křídla a musím přesně plánovat, kam umístit nohy na žebra, aby nedošlo k poškození křídla.
K tomu všemu se ještě během letu perete s proudem vzduchu z vrtule a větrem. Váš Boeing Stearman létá rychlostí až 220 kilometrů v hodině. Vy se však po celou dobu usmíváte a ještě k tomu máváte divákům. Jak jste zajištěná proti pádu?
Po celou dobu vystoupení mám kolem pasu úvazek a jsem spojená s letadlem bezpečnostními smyčkami. Na vrchním křídle, kde stojím připoutaná během letu hlavou dolů, mám certifikovaný stojan, o který se opírám, s pětibodovým bezpečnostním pásem s dvojitým zámkem pro případ náhodného otevření úderem.
Uklouzla jste někdy?
Během své kariéry jsem nikdy nespadla, ale jsem jištěná pro případ, že by se to stalo. V každém okamžiku letu jsem připoutaná k letadlu, které je navíc na wingwalking speciálně upravené.
Svůj život svěřujete cele do rukou pilota. Musíte v něj mít velkou důvěru.
Výhodou je, že pilot je zároveň můj manžel, jak už jsem říkala. Znám ho lépe než kohokoli jiného. Vím, jak zodpovědně přistupuje k práci a že bezpečnost je pro něj na prvním místě. Je to navíc velmi zkušený pilot, aktuálně švýcarský mistr v akrobatickém létání v kategorii Unlimited. A tak jsem v bezpečných rukou. Emiliano vede letadlo přesně tak, jak potřebuji, do loopingů, výkrutů a střemhlavých letů, a tak mohu na nebi předvést, co vše dokážu.
Co předvádíte na křídle za letu nejraději?
Líbí se mi, že mohu předvést skutečně autentický styl wingwalkingu. Dojít až na nejzazší konec spodního křídla. To je nádherný pocit.
Cítíte po dvanácti letech chození po křídle, po tisíci vystoupení, stále takové vzrušení jako na začátku?
Chodit po křídle je moje vášeň. Opravdu to miluji. Ať už jako sportovní výkon, nebo jako vystoupení před nadšeně mávajícími diváky. Kromě toho si užívám mnoha stránek svého života, ale chození po křídle je třešinka na dortu. Stále si užívám každý let a je to pro mne vzrušující. Zároveň je fajn mít už tolik zkušeností, věřit svým schopnostem a znát své limity.
Co bylo na vaší kariéře to nejtěžší?
Najít to správné letadlo, dvouplošník s motorem o síle 450 koní, a celé ho uzpůsobit a pak i certifikovat pro wingwalking. Stálo to hodně peněz, úsilí, papírování a povolení, abychom mohli létat. Díky našim zkušenostem jsme pak konečně mohli dát společně dohromady zajímavé letecké vystoupení.
Připravovala jste se nějak na svou vysněnou kariéru už od dětství?
Vyrůstala jsem v malé vesničce v Anglii. Běhala jsem, tančila, jezdila na koni a získala titul mistryně Británie v taekwondu. Díky tomu jsem měla dobrou fyzičku, pružnost a disciplínu, což byl pro wingwalking skvělý start.
Jaké jsou vaše plány do budoucna na nebi a na zemi?
Chtěla bych létat s naším vystoupením i nadále po mnoha airshow po Evropě. A v běžném životě se možná rozhodneme založit rodinu. Také bych ráda více cestovala, navštívila místa skvělá pro šnorchlování, viděla více ze světa.
