Minulý rok se vám podařilo zpeněžit unikátní sbírku mincí, kterou jste systematicky shromažďoval celý život. Proč jste se k tomu rozhodl?
Z podstaty. Čekat na dědictví by mohlo dopadnout neblaze.
Bylo hodně emočně náročné ji prodat?
Bolí to doteď.
Do rozhovoru vstupuje manželka Ludmila: Má to teď jednodušší. Dřív se na mince musel chodit dívat do trezoru, teď má vše v jednom krásném katalogu, ve kterém si může listovat.
Václav Bruna: Katalog je věčná připomínka mé celoživotní snahy. Byla to nejhodnotnější sbírka mincí, která šla do aukce od roku 1936. Tehdy šel ven se svou sbírkou jistý Žid, dostal se do finanční tísně. Moje sbírka se prodávala po kusech, celou by ji těžko někdo koupil (celková vydražená cena přesáhla 155 milionů Kč – pozn. red.).
Do vězení mě přivedlo šíření Charty 77 a taky mi připočetli, že jsem na jazykovém kurzu parodoval volbu Gustáva Husáka prezidentem. Jakmile advokátka zjistila, co na mě mají, tak si jen posteskla.
