Proč je podle vás důležité přemýšlet o historii a vývoji českého slova?
V první řadě proto, že je důležité přemýšlet o čemkoli. V druhé řadě kvůli tomu, že se tím člověk může pobavit i poučit, jelikož za jednotlivými slovy se skrývají různé příběhy a zajímavé historky. Dozvíme se tak ze slov něco o vlastní historii a o tom, co se u nás dělo. Vezměte si třeba sousloví mít něco za lubem. Luby bývaly ve mlýnech dřevěné pláty, které kryly mlýnské kameny. Když se pak mlelo obilí, trochu té mouky mezi kamenem a lubem zůstalo. Právě tuhle mouku měl mlynář za lubem. Tehdy doslova, dnes se to používá přeneseně. Když máme něco za lubem, máme skrytý záměr či úmysl. Je pro mě fascinující, jak je v tomhle slovním spojení uchován kus české historie, která s vodními mlýny souvisí.
„Dát si bacha!“ Slavný německý hudební skladatel Johann Sebastian Bach měl dvacet dětí, což prý vedlo ke vzniku citovaného rčení ve smyslu „dát si pozor“.
