Vy jste byla Playmate, tedy dívkou měsíce, během posledních tří let postupně hned ve třech státech – v Česku, na Slovensku a v Maďarsku. Jak to vlastně celé začalo?
Byla to víceméně náhoda. S modelingem jsem začínala asi v šestnácti, časem jsem se seznámila s fotografem Honzou Tůmou, se kterým jsem fotila pro časopis FHM a on mi říkal, že když mě to focení tolik baví, že bychom mohli vymyslet ještě něco dalšího. Tak jsme zkusili fotky, které udělal, poslat do Playboye a tam o ně projevili zájem. Byl to ale docela dlouhý proces, trvalo to tak rok, než všechno klaplo.
Měla jste zpočátku ze svlékání ostych?
Vůbec. Já k Honzovi měla okamžitě důvěru.
Martina ZemanováJe jí 25 let, měří 169 centimetrů, váží 48 kilogramů. Její míry jsou 88-61-88. |
Co je pro vás zajímavá nabídka? Pod jakou cenu byste nešla?
To záleží na typu práce. Ale jsem drahá. Za hodinu focení si říkám deset až patnáct tisíc korun a do toho tady v Česku moc lidí jít nechce. Dělám to takhle ale záměrně. Když si totiž neurčíte cenu, chodí vám stovky nabídek, které jsou k ničemu. Ale zase nechci říkat, že bych někdy a něco nefotila třeba úplně zadarmo. Když jde o dobrou věc nebo mi to pomůže s mou propagací ... Vždycky to ale musí mít hlavu a patu.
A jak brali vaši rodiče, že se fotíte polonahá?
V tomhle směru jsou v pohodě. A hlavně vědí, že mě dobře vychovali a že jsou věci, do kterých bych nikdy nešla.
To znamená?
Úplné svlékaní a laciné nebo pornografické fotky - to bych nedělala nikdy.
Kde jste teď doma?
Mám v Praze byt, ale nevím, jestli bych tady chtěla žít trvale. Zatím chci trávit víc času ve Francii, kam mě táhne láska a přátelé.
Čtěte v magazínu Téma
Co si Martina Zemanová nechala upravit pomocí plastické chirurgie? A jaké má plány do budoucna? Více se dočtete v pátečním vydání týdeníku Téma.
|
Jak jste na tom vlastně s muži?
Na jejich nezájem jsem si nikdy stěžovat nemohla, ale vždycky jsem byla workoholik a vztahu jsem se spíš vyhýbala. Teď přítele mám a jsem spokojená. I proto, že to není Čech, ale Francouz.
Proč byste nechtěla Čecha?
Česká mentalita mi není moc blízká. Už nějakou dobu jsem více v zahraničí a do Prahy se mi vždy vrací těžce. Vím, že závist existuje všude, ale venku není tak znatelná. Už jenom třeba styl oblékaní. Když chodíte pěkně oblečená v cizině, je to vaše plus, tady na vás koukají jako na exota. V zahraničí máte mnohem větší svobodu projevu a hlavně anonymitu. Jsem z vesnice, takže vím, o čem mluvím. Vždycky jsem se z toho snažila utéct. A čeští muži nejsou takoví gentlemani jako ti v zahraničí.
