„Představte si, že jste elektron a chcete projít z horní části Václavského náměstí až na Můstek...“ I takhle dokáže vysvětlovat svoje převratné výzkumy jeden z předních tuzemských vědců Pavel Jelínek, z Fyzikálního ústavu akademie věd.
V jednom z rozhovorů jste říkal, že v důchodu si čipem necháte rozšířit paměť, abyste si vzpomněl, jak se jmenuje vaše dcera. Už si na to šetříte? Samozřejmě jsem to myslel v žertu. Chtěl jsem s nadsázkou vysvětlit, k čemu by v budoucnu mohla sloužit možnost manipulace s atomy, kterou jsme se v té době zabývali. Je fascinující pracovat na téhle úrovni s objekty, které nejsme normálně schopni vidět. Sice v horizontu 10–20 let nelze očekávat žádnou reálnou aplikaci, která by zásadně ovlivnila náš každodenní život jako např. počítače. Nicméně z hlediska základního výzkumu nám to otvírá nové možnosti vytvářet v laboratorních podmínkách přesně definované struktury s daným počtem atomů a jejich uspořádáním, které vykazují zajímavé fyzikální vlastnosti vycházející z kvantové mechaniky (jedna ze základních fyzikálních teorií, která zkoumá zejména zákonitosti a vztahy mezi atomy a jejich částicemi, pozn. red.). Což možná jednou povede k novým materiálům a zařízením umožňujícím i takové futuristické rozšíření paměti.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
