Jaký je vlastně rozdíl mezi samotou a osamělostí?
Samota je stav. Osamělost je prožitek. Můžete být sami a spokojení. Nebo obklopení lidmi, a přesto hluboce osamělí. Švýcarský psycholog Carl Gustav Jung řekl, že osamělost nevzniká z nedostatku lidí kolem nás, ale z neschopnosti sdílet s nimi to, co považujeme za důležité. Přesně to je důvod, proč se člověk může cítit hluboce opuštěný a zbytečný i uprostřed vlastní rodiny. Matka Tereza, která toho věděla o lidské bolesti a utrpení hodně, kdysi řekla: „Nejhorší nemocí není malomocenství ani rakovina. Je to pocit, že vás nikdo nechce. Osamělost, to je malomocenství západní civilizace.“
Vypuzení z tlupy bylo v pravěku nejhorším trestem. A pocit společenské izolace uvádí dodnes mozek do stavu chronického stresu a ohrožení.
