Proč název knížky Rapl z Bartolomějský?
Protože jsem prostě takový byl. Ne že bych byl nekonvenční za každou cenu, ale když byl případ, šel jsem do toho naplno. Někdo jiný by na mém místě byl možná zdrženlivější, řekl by: „Počkej, ještě to promyslíme, uděláme tohle a tamto.“ Já povídám: „Ne. Jdeme hned!“ Prosazoval jsem svou vizi možná víc, než bylo zdrávo, ale jen proto, že jsem tu práci měl doopravdy rád. Kriminalistiku jsem chtěl dělat od začátku. A postupem času přišly i výsledky. Já i můj parťák jsme měli... No, řekněme, že nadstandardní výsledky. Což člověka časem posune dál. Mohl jsem pak vytáhnout svou maršálskou hůl. (smích) Začal jsem dělat šéfa násilí v prvním oddělení, zakládal protidrogové oddělení v Praze 1, pak dělal šéfa celé kriminálky Prahy 1 a po sloučení Prahy 1, 6 a 7 znovu vedoucího na násilí…Jenže mě to přestalo bavit.
Během chvíle se to celé obrátilo proti nám. Dostali jsme na ruce železa. A o pár hodin později jsme se dívali na Prahu skrz mříže okna pankrácké věznice.
