Kdybyste se mohl vrátit zpět v čase, jakou jednu radu byste svému mladšímu já dal?
Asi bych si řekl, že strachovat se je absurdní. Je to směšné.
Celý rozhovor v časopisu EsquireCelý exkluzivní rozhovor najdete v časopisu Esquire, který vychází ve čtvrtek 28. května. Kromě něj v čísle najdete příběh vězně číslo 244 z Guantánama nebo článek o světě v zajetí umělé inteligence. |
Hodně jste se tehdy bál?
Hodně. Celou dobu, ano. Strach je odmalička alfou a omegou celého mého bytí. Když se vydáte na dráhu profesionálního boxera, nemůžete to mít v hlavě úplně v pořádku. Nepřetržité obavy a úzkosti vás doženou k šílenství. Mám-li být upřímný, to, že jsem se alespoň trochu naučil svůj strach kontrolovat a následně v podobě kinetické energie přenést na svého protivníka, považuji za největší vítězství své kariéry. Mistrovské pásy vás ve finále nikam nedostanou, ale když porazíte strach, to je něco úplně jiného.
Esquire (červen 2020)
Jakou roli hrál ve vašem životě legendární trenér Cus D’Amato?
Toto všechno je o něm. Dodnes nemohu uvěřit vlastnímu štěstí, že jsem ho potkal. Nikdo nerozuměl boxu a duševnímu nastavení zápasníků tolik jako on. Byl pro mě vším. Za vše dobré, co se v mém životě stalo, vděčím právě jemu. Naučil mě věřit sám sobě. Naučil mě věřit, že nic není nemožné. Nerad to říkám, ale dal mi ego. Proč mi ho dal? Nevím, asi si myslel, že bych bez něj nepřežil. Ostatní říkali, že jsem příliš malý na to, abych se stal mistrem světa v těžké váze. On mi četl příběhy o Alexandru Velikém a přiměl mě uvěřit, že bych mohl být jako on, že jsem víc, než co jsem. A naučil mě zacházet i se strachem. Vždy říkal, že mezi zbabělcem a hrdinou není žádný rozdíl. Oba se cítí úplně stejně. Oba mají strach. Liší se jen v tom, co zbabělec neudělá a hrdina udělá.
Dnes podnikáte s marihuanou, budujete marihuanový wellness resort. Jakou zkušenost máte s marihuanou vy osobně?
Kouřím jí hodně a upřímně s tím nemám v plánu nikdy přestat. Osvěžuje mě, uklidňuje mě, pomáhá mi soustředit se i relaxovat. Jsme si souzeni. A rozhodně to neznamená, že se jen zhulíte.
Mike TysonNarodil se v roce 1966, v newyorském Brooklynu jej vychovávala matka alkoholička. Ještě spíš však ulice, ve třinácti letech už měl na kontě osmatřicet zatčení. Když v jeho šestnácti matka zemřela, stal se jeho zákonným opatrovníkem jeho boxerský trenér Cus D’Amato. Pod jeho vedením se stal Tyson boxerskou hvězdou. Ikonou. Svých prvních 19 profi zápasů vyhrál knockoutem. Stal se první těžkou vahou, která u sebe sjednotila mistrovské pásy organizací WBC, WBA IBF a jedinou, která je vybojovala po sobě. Sláva a peníze měly i svůj líc, drogy, alkohol, osobní problémy. A nejen to, v roce 1992 byl odsouzený za znásilnění, z šesti let si odseděl tři. Do ringu se však vrátil, kromě dobrého boxu si však připsal i kontroverze kolem kusu ucha, který ukousl při souboji s Evanderem Holyfieldem. A další potyčky se zákonem. A bankrot a box pro splácení dluhů. Poté se objevil ve vlastní one-man show, spoluzaložil boxerskou promotérskou společnost, hrál ve filmu, napsal dvě knihy. Skrze společnost Tyson Holistic Holdings, která se zabývá léčebnými účinky konopí. V Jižní Kalifornii firma buduje marihuanový wellness resort. V květnu publikoval na Instagramu fotku ze svého boxerského tréninku s lakonickým vzkazem: „Jsem zpět.“ |
