V Praze působil například jako manažer restaurace Aromi (32. nejlepší italská restaurace na světě v žebříčku průvodce 50 Top Italy) či hotelu Jalta na Václavském náměstí.
Co je potřeba k tomu, aby se číšník vypracoval na hoteliéra? Kde nastal ten zásadní posun?
V mém případě se tenhle moment odehrál možná už v okamžiku mého početí, protože gastronomii má naše rodina v DNA už několik generací. Maminka se mnou v břiše obsluhovala na place až do devátého měsíce. Ona je maniak, kdykoliv za mnou přijede do některého z mých provozů, políbí vnučky, a už bere tác do ruky a jde obsluhovat hosty. Má to v krvi. A já jsem jediný ze tří synů, co tuhle štafetu převzal, pohyboval jsem se v tom prostředí odmala, v restauraci, kterou provozovali naši nebo můj děda.
Work-life balance je skvělá věc, bohužel se úplně nepotkává s tím, že lidé, kteří ji vyznávají, by byli dlouhodobě schopni se o sebe robustně ekonomicky postarat, nebo dokonce vytvořit zázemí pro rodinu.


















