Uvádí se, že až u 20 procent pozůstalých se truchlení promění v neslábnoucí proces, smutek přechází do chronického stavu, narušuje schopnost běžného fungování a přetaví se v úzkosti a deprese… Takže: doporučíte klasický, tradiční pohřeb a rozloučení, nebo to raději odbýt rychle a zkrátit si čas trápení?
Nikdy nic není povinné. Obě možnosti mají své výhody. Několikrát v životě jsem pohřbíval malé děti, je to prožitek, po jakém úplně netoužíte. Je potřeba to udělat poctivě, ale moc to neprotahovat, s ohledem na rodiče.
To je naše civilizace, sami zemřelé aranžujeme v divokých pózách a chodíme ta mrtvá těla okukovat. V tomto smyslu je ta indiánská kultura mnohem přirozenější než ta naše.
